Vyplývá to z nově odtajněných dokumentů z amerických archívů, které doplňují již známé informace, že předchůdkyně CIA, Úřad pro strategické služby (OSS, 1942–47), přijala v létě 1945 nabídku spolupráce Reinharda Gehlena, šéfa armádní rozvědky wehrmachtu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ten pro Američany oživil svou síť čtyř tisíc agentů ve východní Evropě a SSSR a vypracoval se až na šéfa západoněmecké výzvědné služby BND.

„Záznamy ukazují, že dlouholetý ředitel FBI Edgar Hoover nejenže schválil verbování bývalých nacistů jako špiónů, ale dokonce pomíjel hrůzné činy, na nichž se za války podíleli, jako sovětskou propagandu,“ uvedla stanice BBC.

V roce 1980 FBI například odmítla sdělit vyšetřovatelům ministerstva spravedlnosti, co ví o 16 podezřelých nacistech žijících v USA, „jelikož všichni pracovali jako informátoři a poskytovali stopy vedoucí ke ‚komunistickým sympatizantům‘“, napsal deník The New York Times.

Ochránili spojence Adolfa Eichmana

Mezi chráněnce tajných služeb patřil například i důstojník SS Otto von Bolschwing, spolutvůrce plánů likvidace Židů. Za své služby se mohl v 50. letech usadit v USA, což jeho nyní 75letý syn odsuzuje.

Když von Bolschwing dostal strach, aby ho nestihl osud Adolfa Eichmanna, hlavního organizátora holokaustu vypátraného v roce 1960 izraelským Mosadem, americké tajné služby pomlčely o jeho spojení s tímto zločincem, jejž Izraelci odsoudili a popravili.

Dalším americkým agentem se stal litevský kolaborant s nacisty Aleksandras Lileikis, jenž se podílel na likvidaci 69 tisíc Židů. Jako špión působil ve východním Německu, pak se mohl usadit v Bostonu. „Objevily se důkazy, že CIA intervenovala v jeho prospěch, když se stal předmětem vyšetřování za válečné zločiny,“ uvedla BBC.

Nové skutečnosti o využívání nacistů službami USA přicházejí dva týdny poté, co vyšlo najevo, že americké úřady vyplácely na sociálním zabezpečení milióny dolarů desítkám nacistických válečných zločinců i poté, co byli z USA vyhoštěni, což umožnila mezera v zákoně.