Agentura na základě dvouletého výzkumu zjistila, že jen do roku 1979 bylo ze Spojených států „odstěhováno“ 66 lidí podezřelých z podílu na nacistických válečných zločinech. Nejméně 38 z nich přitom mohlo v zahraničí i nadále pobírat dávky.

Jedním z nich je Jakob Denzinger, někdejší strážce z koncentračního tábora v Osvětimi. Tomu se stejně jako mnohým dalších podařilo po skončení druhé světové války utéct do zámoří. V americkém státě Ohio si posléze založil firmu obchodující s plasty. Dařilo se mu, takže v 80. letech vlastnil vůz značky Cadillac s domem u jezera a investoval do ropy a nemovitostí.

Třicet tisíc měsíčně

„Pak se objevili lovci nacistů,“ uvedla AP. Nemyslela ale pracovníky známého Střediska Simona Wiesenthala, kteří bývalé nacisty hledali po celém světě, nýbrž zástupce Úřadu zvláštního vyšetřování při americkém ministerstvu spravedlnosti.

V roce 1989 se už připravovalo odejmutí amerického občanství pro Denzingera, když utekl do Německa a pak dále do Chorvatska, kde žije dodnes. Devadesátiletý Denzinger také dodnes pobírá měsíčně dávku z USA ve výši 1500 dolarů (zhruba 32 tisíc korun).

Podle AP to není náhoda, spíše naopak. Agentura zmínila, že přinejmenším v některých případech šlo o jasnou písemnou dohodu, že podezřelý odejde do zahraničí, ale právo na sociální dávky nepozbývá.

Dožívají v Evropě

Mezi těmi, kdo odešli a pobírali do smrti dávky, je příslušník jednotek SS, který se podílel na zlikvidování varšavského ghetta v roce 1943, nebo vědec pracující na vývoji německé rakety V-2. Americká NASA ho později dokonce ocenila za jeho podíl při vyslání člověka na Měsíc.

Pouze deset vyhoštěných podezřelých se ocitlo před soudem.

Denzinger je jedním z nejméně čtyř mužů, které USA dodnes platí. Všichni žijí v Evropě.

Platby podezřelým, kteří se rozhodnou z USA dobrovolně odejít ještě před vyhoštěním, umožňuje díra v zákoně.

Podle AP takto americké úřady jen do března 1999 těmto lidem vyplatily 1,5 miliónu dolarů.

Ministerstvo spravedlnosti USA popírá, že by používalo dávky jako prostředek k vystěhování podezřelých nacistů. Ministerstva zahraničních věcí a práce a sociálních věcí ale podle AP v minulosti vyjadřovala nad metodami Úřadu pro zvláštní vyšetřování vážná znepokojení.

Před 15 lety se připravoval zákon, který by zmiňovanou díru v legislativě odstranil. Nepodařilo se ho ale přijmout, zčásti kvůli opozici Úřadu pro zvláštní vyšetřování, napsala AP.