Výzkumníci na projektu pracují od předloňského roku. „Naše týmy každý týden navštěvovaly čtyři vybrané městské čtvrti v Riu. Komáry jsme chytali do speciálních pastí a analyzovali,“ popsal vedoucí výzkumu Luciano Moreira.

Dodal, že nitrobuněčná bakterie rodu Wolbachia, jež se nachází u 60 procent hmyzu a ničí mušky octomilky, se nepřenáší na lidi. U komárů ovšem funguje jako vakcína zabraňující šíření viru dengue v jejich těle.

K tomu se přišlo na to, že když jsou samčí a samičí komáří jedinci bakterií infikováni, bude bakterie přítomna i v těle příští generace. Pokud je infikován jen sameček a oplodní samičku, z jejích vajíček se pak vůbec nevylíhnou larvy.

V Austrálii slaví úspěch

Odborníci doufají, že se takto přirozeně rozšíří populace komárů, kteří nebudou roznášet horečku dengue.

Kromě Brazilců uskutečňují projekt s bakterií Wolbachia ve Vietnamu, Indonésii a Austrálii. V posledně jmenované zemi s výzkumem původně začali a podle BBC také zaznamenali úspěch, když tam v průměru za 10 týdnů převážily neškodné komáří generace.

V Brazílii plánují v příštích čtyřech měsících vypustit ve čtyřech městských oblastech desítky tisíc „přátelských“ komárů. Zhodnotit výsledky chtějí za dva roky.

Horečku dengue šíří především komáři rodu Aedes. Vyskytuje se jak ve městech, tak na venkově, zvláště v období dešťů. Brazílie se potýká s nejvyšším počtem onemocnění - jen v letech 2009 až 2014 jich bylo 3,2 miliónu, z toho 800 smrtelných.
Oběti jsou zasaženy náhlou vysokou horečkou, bolestí hlavy a silnou bolestí celého těla, které přicházejí 5-8 dní po komářím bodnutí. Typická pro toto onemocnění je vyrážka podobná spalničkám. Akutní onemocnění trvá asi týden, ale únava může nemocného potrápit ještě několik dalších měsíců.
Proti dengue neexistuje žádná vakcína, jediným účinným prostředkem je ochrana proti bodnutí komárem v oblasti výskytu.