„V tomto rozhodujícím boji neselžeme,“ prohlásil šéf Evropské komise José Manuel Barroso a potvrdil, že EU dodrží svůj závazek snížit emise do roku 2030 o 40 procent proti roku 1990 a vyrábět 27 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Rozvojovým zemím přislíbil tři miliardy eur (83 mld. Kč) na podporu obnovitelných zdrojů.

„Mám to potěšení oznámit, že Česko je připraveno v příštích dvou letech přispět 5,5 miliónu dolarů (117,7 mil. Kč) do Zeleného klimatického fondu,“ uvedl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. Fond vzniká na financování klimatických opatření v rozvojovém světě. Během posledních čtyř let Praha na tyto účely poskytla 17 miliónů eur (467 mil. Kč). ČR podle Zaorálka od roku 1990 snížila emise o více než třetinu.

Skončí kácení pralesů?

Rovněž americký prezident Barack Obama opakoval, že do roku 2020 USA sníží emise o 17 procent proti roku 2005. S čínským prvním vicepremiérem Čang Kao-limem se shodl, že jejich země, nyní největší znečišťovatelé ovzduší, v úsilí o omezení skleníkových plynů zaostávají, ale mají se v boji za odvrácení změn klimatu chopit vůdčí role.

Vlády tří desítek zemí včetně USA, Kanady či EU v závěru summitu přislíbily, že do roku 2030 přestanou s mýcením lesů a podpoří jejich obnovu na ploše 2,6 mil. km čtverečních.

Připojit se však odmítla Brazílie, na jejímž území je největší prales planety. „Nebyli jsme o tom dopředu informováni, ačkoli podle mne je nemožné uvažovat o globální ochraně pralesů bez naší země,“ řekla ministryně životního prostředí Isabella Teixeirová. Naopak Libérie, která prodejem pralesa „na stojato“ kryje významnou část rozpočtu, oznámila, že díky pomoci Norska ve výši 150 miliónů dolarů se roku 2020 stane první zemí, která kácení zcela zastaví.