Podle zdrojů z ruských silových ministerstev je návrat umožněn „zlepšením finanční situace Ruska a souvisí s ochlazením vztahů s USA“.

„Nyní ruské úřady shledaly nezbytným vrátit se do střediska, které je vzdálené jen 250 kilometrů od pobřeží USA a které za dob SSSR umožňovalo kontrolovat rádiové a telefonické spojení na značné části území 'potenciálního protivníka',” podotkl Kommersant.

Na dluhy zapomeňte

Význam základny se dá jen obtížně vyčíslit. Faktem je, že během návštěvy Putina bylo nejen domluveno její zprovoznění, ale Moskva také Havaně odpustila devadesát procent dluhu ze sovětské éry ve výši 32 miliard dolarů.

Ruský prezident Vladimir Putin se svým kubánským protějškem Raúlem Castrem v Havaně

Ruský prezident Vladimir Putin se svým kubánským protějškem Raúlem Castrem v Havaně

FOTO: Alejandro Ernesto, ČTK/AP

Zatím není jasné, kolik bude Moskva za používání stanice Kubě platit. Od devadesátých let Rusko posílalo na karibský ostrov za pronájem desítky miliónů dolarů ročně v dodávkách potravin, paliv a vojenské techniky.

Mimořádně výhodná poloha

Radarová a odposlouchávací základna Lourdes byla na Kubě budována od roku 1962 a sloužila od roku 1967. Od té doby byla opakovaně modernizována.

Zachytávala informace z amerických komunikačních družic i z pozemních telekomunikačních uzlů a sledovala také dění v řídicím středisku NASA na Mysu Canaveral. Zaměřovala se zejména na starty špionážních družic.

To vše umožňovala výhodná pozice základny, ležící jen 250 km od pobřeží Floridy.
V roce 2001 se Rusko pro Kubu překvapivě rozhodlo opustit základnu, která poskytovala podle tehdejšího kubánského ministra obrany a dnešního prezidenta Raúla Castra 75 procent zpravodajských informací.

Tehdejší náčelník ruského generálního štábu Anatolij Kvašnin prohlásil, že základna není důležitá, byť o rok dříve Putin označil Lourdes za klíčové. Opuštění Lourdes uvítaly Spojené státy.