„Popírači oteplování prohlašují, že věda je na jejich straně, že neexistuje důkaz o lidmi způsobených klimatických změnách,“ napsal na Facebooku. „Jestli je to tak jasné, určitě se někde najde někdo, kdo to prokáže.“ Rovněž slíbil tisíc dolarů každému, kdo prokáže neexistenci samotného oteplování, a to i pomocí důkazů „poslepovaných“ na internetu.

„Jsem si jistý, že moje peníze jsou v bezpečí,“ uvedl Keating. Popírače přirovnal k někdejší tabákové lobby, která se v minulém století snažila zvrátit lékařská varování před souvislostí kouření a rakoviny. „Jsou to byznysmeni, dobří ve výmyslech a zapírání, ale jestli někdo najde skutečný důkaz, za ty peníze by to stálo.“

Uhlobaron: Svět se naopak ochlazuje

Keating svou nabídkou reagoval na rostoucí aktivitu popíračů, především na široce publikované prohlášení o „dlouhodobě chladnoucím“ světě předního podnikatele Stevea Milloye.

„Ve skutečnosti se svět v posledních 17 letech ochlazuje,“ řekl Milloy, jeden z ředitelů Murray Energy Corp., největšího soukromého producenta uhlí v USA. Firma podala žalobu na vládní agenturu životního prostředí EPA kvůli údajnému „strašení“ veřejnosti a chystanému zákonu o snižování průmyslových emisí.

Milloy, provozovatel webu junkscience (složenina anglických slov pro veteš a vědu), už v roce 2007 vypsal odměnu 150 tisíc dolarů za důkaz lidského vlivu na oteplování. Nedávno ji zvýšil na půl miliardy (10,1 mld. Kč).

I známá nadace Heartland Institute prakticky souběžně s Keatingem nabídla deset tisíc dolarů za články zpochybňující globální klimatické změny – částka umožní publikování v deníku Washington Times v předvečer 9. mezinárodní klimatické konference, kterou na začátek července institut svolává do Las Vegas.

Ztráty ve stovkách miliard ročně

Desítky miliard dolarů každoročních škod kvůli bouřím, 15procentní ztráty na úrodě a o 12 miliard dolarů vyšší výdaje na elektřinu čekají USA podle zprávy vypracované experty obou politických táborů. Text s názvem Nebezpečná záležitost upozorňuje, že koncem století hrozí, že se účet každý rok vyšplhá na stovky miliard.

„Je to nejdetailnější rozbor pravděpodobných ekonomických dopadů klimatických změn,“ poznamenal ke zprávě klimatolog Michael Oppenheimer z Princetonské univerzity. Autoři v čele s exstarostou New Yorku Michaelem Bloombergem, exministrem financí Henrym Paulsonem a finančníkem Tomem Steyerem svou prognózu postavili na bilancích jednotlivých okresů z posledních let, které jen promítli do budoucnosti a sečetli.

„Ve hře jsme všichni“

„Naše ekonomika je citlivá na klimatické změny,“ řekl Paulson. Poukázal na zvyšování hladiny oceánů, které, bude-li postupovat jako dosud, zničí do poloviny století pobřežní nemovitosti za 66 až 106 miliard. Vyšší teploty v jižních státech „srazí“ produktivitu ve stavebnictví a v dalších odvětvích, kde se pracuje na otevřeném prostranství. Poptávka po klimatizaci a chlazení si už během pěti až 25 let vyžádá nové zdroje o výkonu 95 gigawattů.

Přes svůj alarmující obsah zpráva končí nijak dramatickým apelem, aby si Američané „uvědomili, že jsou ve hře všichni“. To, stejně jako skutečnost, že zpráva na rozdíl od naprosté většiny jí podobných nevychází z počítačových modelů, ale ze známých dat za poslední roky, zřejmě protentokrát vezme popíračům vítr z plachet.