Ke zmíněné masivní sluneční erupci došlo 23. července 2012, kdy byly do vesmírného prostoru vymrštěny milióny tun částic ze slunečního magnetického pole. Vědci možné dopady předloňské erupce přirovnávají k dosud největší geomagnetické bouři na naší planetě z roku 1859.

Částice z erupce mohly těžce poškodit elektrickou síť na Zemi či zničit družice na oběžné dráze, uvedla agentura Reuters.

"Kdyby zasáhla Zemi, zřejmě by se vyrovnala té z roku 1859, ale dnešní dopad by byl vzhledem k našim moderním technologiím hrozivý," uvedla Janet Luhmannová z kalifornské univerzity Berkeley.

Škody za bilióny dolarů

Zatímco před půldruhým stoletím bouře známá jako Carringtonská událost zcela vyřadila z chodu telegrafní systém v celých Spojených státech, nyní by podle vědců mohla zničit elektrickou rozvodnou síť na celé Zemi či vážně poškodit družice putující kolem naší planety.

Ekonomové podle Reuters spočítali, že dopad magnetické bouře v této intenzitě by globální ekonomiku připravil o zhruba 2,6 biliónu dolarů (přes 52 biliónů korun).

Slunce podle astronomů v současnosti prochází jedenáctiletým cyklem silné aktivity a k erupcím vymršťujícím masy částic dochází i několikrát denně, podobná intenzita je však výjimečná.

Podle Luhmannové umožňují pozorování záběrů získaných z modulu Stereo a dalších slunečních observatoří získat vědcům lepší představu o vzniku podobných erupcí a v budoucnu předvídat jimi podnícené magnetické bouře. Lidé by se tak měli šanci připravit na jejich účinky.

Masa sluneční hmoty obvykle putuje k Zemi okolo tří dnů, v případě Carringtonské události to kvůli síle erupce bylo pouhých 18 hodin.