Kolumbijské síly s tichou podporou USA v březnu 2008 podle nejmenovaných amerických a kolumbijských oficiálních zdrojů podnikly na základny FARC v Ekvádoru přeshraniční útok. [celá zpráva]

Kolumbijská armáda v boji proti rebelům

Kolumbijská armáda v boji proti rebelům.

FOTO: Reuters

Při úderu byl tehdy zabit jeden z vůdců FARC Raúl Reyes. Útok tehdy pomohl zvýšit regionální napětí. Ekvádor a Venezuela v reakci na něj mimo jiné nechaly ke svým hranicím s Kolumbií přemístit část svých vojenských sil. [celá zpráva]

Údajná nepřímá role USA v tomto útoku podle listu dosud nebyla zveřejněna.

Kolumbijská letadla použila chytré bomby americké výroby. Naváděcí modul GPS umožňuje běžné pětisetliberní pumy změnit v přesné zbraně. Prvních dvacet jich dodala CIA. Problémem bylo najít vhodná letadla, Kolumbie nemá stroje F-16, takže se používaly cvičné turbovrtulové stroje Tucano a staré tryskové Cessny A-37 Dragonfly z dob vietnamské války.

Přesná munice byla použita i při dalších útocích.

Tajná pomoc

Tajná pomoc s likvidací vůdců FARC nebyla součástí veřejného programu nazývaného Plán Kolumbie, který spočíval převážně v americké vojenské pomoci a jenž se rozběhl před 13 lety. Likvidace vůdců FARC byla financována prostřednictvím tajného rozpočtu v rozsahu několika miliard dolarů.

Tajný plán schválil na počátku nového milénia americký prezident George Bush, ale pokračuje i poté, co se k moci dostal Barack Obama. Informace poskytlo na 30 bývalých i současných amerických a kolumbijských vojenských diplomatických a zpravodajských představitelů. CIA akci odmítla komentovat.

George Bush

George Bush

FOTO: Kevin Lamarque, Reuters

Současný kolumbijský prezident Juan Manuel Santos při návštěvě Washingtonu listu potvrdil, že pomoc byla, aniž by ale upřesnil jaká: „Účinnost našich operací a našich speciálních operací byla výsledkem lepšího výcviku a znalostí, které jsme získali z mnoha zemí včetně USA.“

Tajný odposlouchávací sál pod ambasádou 

Součástí tajné podpory byla podle listu i ”podstatná pomoc s odposloucháváním”, ve které se angažovala americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA), kritizovaná na americké půdě kvůli rozsáhlému programu shromažďování dat o telefonické komunikaci. Na velvyslanectví byla vytvořena tajná místnost pro odposlechy, označovaná jako bunkr.

Bush spustil oficiální pomoc v roce 2003 ve strachu, že se Kolumbie s mocnými narkokartely může zhroutit. Do země vyslal na 40 amerických agentur s 4500 lidmi. Americká ambasáda v Bogotě je největší na světě. Rozběhly se i tajné akce, protože oficiální plán Kolumbie neumožňoval přímé nasazení agentů CIA a vojáků. Původně byly tajné akce CIA a velitelství speciálních operací JSOC zaměřeny na dopadení narkobaronů, pak ale začaly bojovat s FARC. Bývalý velvyslanec William Wood řekl: „Měli jsme velký zájem dostat FARC. To nebylo ani tak o schopnostech, jako o zpravodajství, zejména o schopnosti lokalizovat je v časovém rámci operací.“

Partyzán z FARC

Partyzán z FARC.

FOTO: Jaime Saldarriaga, Reuters

Mnoho akcí ale v prvních letech selhávalo, protože FARC měly dobrý systém obrany, který je varoval včas před blížícími se vrtulníky s komandy kolumbijské armády.

Skupina FARC, kterou tvoří 7000 až 8000 bojovníků, je základem partyzánského hnutí v Kolumbii. Partyzánskou válku vede již pět desetiletí. Boje mezi vládou a povstalci si během té doby vyžádaly přes 200 000 lidských životů. Zástupci FARC v Havaně vedou mírové rozhovory s kolumbijskou vládou již déle než rok, klid zbraní ale zatím nenastal.