Po sečtení vhozených lístků získala Bacheletová 62,2 procent hlasů. Mattheiová s 37,8 procenta hlasů podle agentury AP ještě před koncem sčítání přiznala porážku. Bacheletová byla favoritkou, v prvním kole 17. listopadu získala 47 procent hlasů, téměř dvojnásobek než Mattheiová. [celá zpráva]

Bacheletová získala prezidentský mandát už podruhé a bude mít možnost prosadit levicové reformy. Po březnovém nástupu do úřadu věnovat zejména reformě vzdělávacího systému a vypracování nové ústavy.

"Chile se zamyslelo nad sebou, nad svou cestou, nedávnou historií, nad svými zraněními, svými činy, svou nedokončenou prací a toto Chile se rozhodlo, že je čas začít s hlubokými reformami," prohlásila Bacheletová v noci na dnešek před davem svým stoupenců a dodala: "Zisk nemůže být motorem vzdělávání, protože se vzděláváním se neobchoduje a protože sny nejsou spotřebitelským zbožím."

Kvalitní školství je v Chile dostupné jen těm, kteří si za něj mohou dovolit zaplatit. Proto se konaly masové studentské protesty.

Návrat prezidentky

Bacheletová byla první ženou v chilském prezidentském úřadě už v letech 2006 až 2010 a těšila se velké oblibě, dvakrát za sebou ale kvůli ústavě zvolena být nemohla. Nyní chce prosadit plány na potlačení nerovnosti příjmů, zrušení ústavy z doby vojenské vlády Augusta Pinocheta a zavedení možnosti potratů.

Mattheiovou oslabovaly v očích řady voličů rodinné svazky s Pinochetovou juntou z let 1973-1990. Příliš jí nepomohlo ani její působení v nepopulární vládě končícího prezidenta Sebastiána Piňery.

Mattheiová varovala voliče, že z prosperující a stabilní země by se za Bacheletové mohl stát další ničivý levicový. „Chtějí změnit ústavu podobně jako Venezuela, kde je každý den těžší sehnat jídlo. Nepřipomíná vám to něco?” prohlásila na čtvrtečním setkání s voliči se zjevným odkazem na katastrofální vývoj ekonomiky v důsledku socialistické politiky juntou svrženého prezidenta Salvadora Allendeho počátkem 70. let. Za první vlády Bacheletové se ale nic takového nestalo.