Manning byl už průběhu procesu zbaven obvinění z napomáhání nepříteli, za které mu hrozil až trest smrti a minimálně doživotí.[celá zpráva]

Šedesátiletý trest prokuratura navrhovala, aby odradila případné Manningovy následovníky.

Trest 35 let může být snížen, protože rozhodnutí o vině i výši trestu budou ještě posouzena velitelem oblasti a budou také automaticky předložena odvolacímu vojenskému soudu. Amnesty International také ohlásila petici za omilostnění Manninga prezidentem Barackem Obamou.

Vojenský soud nyní pětadvacetiletého Manninga shledal vinným z dvaceti trestných činů souvisejících s tím, že v letech 2009 a 2010 poskytl serveru WikiLeaks přes 700 000 utajovaných dokumentů ministerstva zahraničí a Pentagonu. Byla mezi nimi i špionáž.[celá zpráva]

Manning se k některým bodům obžaloby přiznal. Vyjádřil také lítost nad tím, že poškodil USA, což nechtěl. [celá zpráva]

Hájil se také stresem ve službě při nasazení v Iráku a psychickými potížemi, kvůli otázkám identity, chtěl být ženou, i tím, že chtěl poukázat na pochybení americké armády.

Vyzrazení některých tajných dokumentů poškodilo zájem USA a ohrozilo lidi spolupracující s USA v zahraničí. Na druhou stranu další ukázaly brutalitu armády USA při nasazení v Iráku. Díky Manningovi bylo zveřejněno video zachycující útok americké helikoptéry na Iráčany včetně civilistů. [celá zpráva]

Tehdy zahynulo 11 lidí včetně fotografa agentury Reuters a jeho řidiče. Vojenské vyšetřování následně ukázalo, že posádka vrtulníku považovala fotografické náčiní za zbraně.[celá zpráva]

Když Manning opouštěl soudní síň na marylandské základně Fort Meade, jeho příznivci na něj volali: „Díky, Bradleyi, máme tě rádi” a ”Budeme na tebe čekat.„