Šestnáctivteřinový záběr ukazuje tvář soudkyně Denise Lindové a Manninga na lavici obžalovaných. Na pozadí se ozývá skandování "Svobodu Bradleymu Manningovi!".

Lindová v pondělí v reakci na únik obrázků nechala prohledat tašky novinářů, kteří proces sledují na obrazovkách v místnosti sousedící se soudní síní. Videoklip na internet umístil autor jménem Asher Wolf.

Bradley Manning před soudem ve Fort Meade. Snímek z 30. července 2013

Bradley Manning před soudem ve Fort Meade. Snímek z 30. července 2013

FOTO: Patrick Semansky, ČTK/AP

Manning byl shledán vinným, že serveru WikiLeaks poskytl přes 700 000 utajovaných dokumentů ministerstva zahraničí a Pentagonu. Je obžalován z dvacítky trestných činů a hrozí mu trest 90 let vězení. Nejzávažnějšímu obvinění, kterým bylo napomáhání nepříteli, Manning ale unikl, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.

Obhajoba: Manning byl naivní

V procesu patří tento týden hlavní slovo obhajobě. Manningův advokát David Coombs se v pondělí snažil přítomné přesvědčit, že jeho svěřenec už před vyzrazením dokumentů vykazoval příznaky člověka, který je neschopný práce ve zpravodajských službách.

Coombs poukázal na expertízu psychologů, podle níž byl Manning v mládí "vývojově opožděný" a projevuje se jako narcisista, tedy člověk zveličující své osobní kvality.

Obhajoba hodlá předvolat desítku svědků, aby soud přesvědčila o Manningově prostoduchosti a naivitě. Coombs podle agentury Reuters hodlá vyobrazit souzeného vojína jako homosexuála, který si v zahraničních misích neuměl poradit s vlastní identitou. Válečnou zkušenost nedokázal vstřebat, význam vyzrazených dokumentů nebyl schopen rozpoznat. Manningovi velitelé měli podle obhajoby na tyto skutečnosti včas upozornit, aby předešli následným škodám.

100 tisíc lidí chce pro Manninga Nobelovu cenu

V pondělí také Nobelův výbor v norském Oslu převzal petici, která žádá udělení Nobelovy ceny za mír Manningovi. Jeden z iniciátorů petice, americký protiválečný aktivista a novinář Norman Solomon, na svých webových stránkách tvrdí, že sehnal 100 000 podpisů.

Petici v Oslu v pondělí předala organizace RootsAction. Podle jejího spoluzakladatele Solomona Manning svými odhaleními přispěl ke zkrácení války v Iráku. Většina podpisů pod peticí patří Američanům, uvedl Solomon v norské televizi.

Člen Nobelova výboru Asle Toje, jenž petici přebíral, agentuře NTB řekl, že petice nebude mít na rozhodování výboru vliv. "Není to soutěž v popularitě," zdůraznil.