Karkoc přišel do USA v roce 1949 a imigračnímu úřadu řekl, že v armádě za války vůbec nebyl.

Podle AP však působil jako důstojník Ukrajinské sebeobranné legie a později i jako důstojník Haličské divize SS. Ta dokonce byla na seznamu organizací, které jsou ve Spojených státech nežádoucí. Divize páchala zvěrstva proti polským civilistům včetně žen a dětí, plenila a vypalovala vesnice a její oddíly také pomáhaly brutální silou potlačit Varšavské povstání.

Karkoc přitom v roce 1995 publikoval knihu vzpomínek v ukrajinštině. V ní se ke členství v ukrajinské legii bez vytáček přiznává. Kniha je k mání i v knihovně amerického Kongresu a není jasné, jak to, že informace v ní zůstaly bez povšimnutí.

AP ale poznamenala, že americké ministerstvo spravedlnosti pomohlo desítkám bývalých nacistů začít za oceánem nový život.

O Karkokův případ se už začaly zajímat německé úřady a zjišťovat, zda je k dispozici dostatek důkazů pro vznesení obvinění. V Německu může být obviněn každý, kdo v řadách nacistů působil ve velitelské funkci a měl jisté rozhodovací kompetence. V roce 2009 tak Němci odsoudili někdejšího důstojníka wehrmachtu Josefa Scheungrabera v souvislosti s válečným masakrem v Itálii, i když měli žalobci k dispozici jen nepřímé důkazy a prokázali přítomnost obviněného v daném místě v inkriminovanou dobu.

AP se snažila získat Karkokovo vyjádření. K setkání, které měl zprostředkovat Karkokův syn, však nedošlo.

Lovec nacistů Efraim Zuroff z jeruzalémského Střediska Simona Wiesenthala řekl, že důkazy které nyní mají americké úřady proti Karkokovi, jsou dostatečné k tomu, aby byl vydán ke stíhání za válečné zločiny do Německa nebo do Polska.

Polští prokurátoři z Institutu národní paměti (IPN) už agentuře AP potvrdili, že Karkokův případ budou vyšetřovat a že poskytnou americké justici "veškerou možnou pomoc".