„Mám za ty tři ženy velikou radost a děkuji Bohu, že své utrpení přežily. Dozajista to jsou silné ženy,“ řekla Kampuschová. Popsala, jak „ohromnou radost, nesrovnatelnou s čímkoliv jiným“ sama prožívala, když se jí podařilo z domu svého věznitele Wolfganga Priklopila uniknout. „Najednou před sebou máte veškeré možnosti,“ poznamenala 25letá Kampuschová.

„Ženy v Clevelandu by si měly vychutnávat ten radostný pocit, co nejdéle to jde, a nenechat se příliš brzy vtáhnout zpět do každodenního života,“ dodala. Vysvětlila, že její situace po znovunabytí svobody byla obtížná. „Všude byla média,“ podotkla a doplnila, že nelehko se jí obnovoval i vztah s rodiči.

Dům, v němž Ariel Castro deset let věznil unesené ženy.

Dům, v němž Ariel Castro deset let věznil unesené ženy.

FOTO: ČTK/AP

Se svými traumaty se Kampuschová vyrovnává neustále. „Pro mě to nikdy nekončí. Člověk s tím žije. Zůstane to ve vaší hlavě po celý život,“ vysvětlila. Kampuschová řekla, že jí pomohlo „pohřbít nenávist, kterou cítíte k člověku, který vám to udělal“. Součástí její terapie je také zachování Priklopilova domu v jeho původním stavu. Kampuschové dům po muži, který v den dívčina útěku spáchal sebevraždu, dal do vlastnictví soud.

Stejně jako ženy v Clevelandu byla Kampuschová roky zamčená v malé sklepní místnosti a únosce ji znásilňoval a bil. Ve své knize napsala, že byla zbita až dvěstěkrát do týdne.

Fackovací panák

Podobný osud podle CNN z trojice clevelandských žen stihl hlavně nejstarší z nich, 32letou Michelle Knightovou, která na rozdíl od Amandy Berryové a Giny DeJesusové, jež se vrátily ke svým rodinám, zůstala v nemocnici. Jeden přítel rodiny Knightových stanici řekl, že Michelle byla „fackovacím panákem“ únosce. Ariel Castro ji podle zdroje bil různými předměty a způsobil jí mimo jiné ztrátu zraku. CNN neupřesnila, zda šlo o dočasný hendikep.

Knightová ve středu zveřejnila prohlášení, v němž vzkázala: „Jsem zdravá, šťastná a v bezpečí.“ Dodala, že až přijde čas, bude v kontaktu se svou rodinou, přáteli a podporovateli.