Patrný je zejména růst počtu sebevražd mezi Američany ve věku od 35 až 65 let, v posledním desetiletí se zvýšil o 28 procent. Roční míra sebevražd u této věkové skupiny stoupla z 13,7 na 100 000 obyvatel v roce 1999 na 17,6 na 100 000 obyvatel v roce 2010. Nárůst byl mimořádně vysoký u amerických indiánů a původních obyvatel Aljašky, u kterých je to o 65 procent. Počet sebevražd ale také velmi vzrostl mezi bělochy nehispánského původu, a to o 40 procent.

Nejvíce se zvýšil počet sebevražd lidí ve věku 50 až 54 let (o 48 procent) a ve věku 55 až 59 procent (o 49 procent). Statistiky také ukázaly, že nárůst sebevražd lidí od 35 do 64 let je výraznější u žen (o 32 procent) než u mužů (27 procent). Naopak se téměř nezměnil počet sebevražd u lidí nad 65 let a ve věku od deseti do 34 let.

Za krizí se počet sebevražd zvyšuje

CDC neuvedl příčiny. Podle tajemnice CDC Ileany Ariasové jsou důvody komplexní. V případě nejpostiženější skupiny středního věku může jít o změny pohledu celé generace dětí z baby boomu, které mohly mít větší očekávání, než jim život přinesl. Navíc slábne význam rodiny a zvětšuje se společenská izolovanost. K vyššímu počtu sebevražd přispěla i finanční a ekonomická krize.

„Nárůst provází pokles finančních jistot mnoha rodin ve stejné době,“ uvedla Ariasová pro New York Times s tím, že většinou za krizí počty sebevražd vzrůstaly. Rozhodně k tomu přispěla hypoteční krize, kdy lidé přicházeli o své domovy.

Dalším důvodem může být i větší dostupnost léků na bázi syntetických opiátů, jako jsou OxyConin a oxycodone, které jsou ve větším množství smrtelné.

Zatím je ale nejčastějším způsobem sebevraždy zastřelení se, osm lidí ze sta tisíc se zastřelí, čtyři se udusí a čtyři se oběsí, uvedla televize CBS. Zejména oběšení přibylo, zvýšení za dekádu činí 81 procent, otrav přibylo 24 procent. Muži středního věku volí většinou střelnou zbraň, nebo oběšení, ženy z téže věkové skupiny se otráví, nebo zastřelí.