Pro dohodu nakonec zvedlo ruku 154 států, zatímco tři země - Írán, Sýrie a Severní Korea - hlasovaly proti. Mezi státy, které se zdržely, je vedle řady latinskoamerických zemí i Rusko. Ruský zástupce Vitalij Čurkin postoj Moskvy zdůvodnil pochybnostmi nad některými termíny, jako je například definice genocidy, uvedl list The New York Times.

Podle přijatého dokumentu mají vlády kontrolovat vývozy konvenčních zbraní ze svých zemí a zabránit tomu, aby se zbraně dostávaly do rukou teroristů, pirátů, extremistů či různých bojůvek. Návrh také vychází z principu, že každá země by před každou transakcí měla zvážit, zda zbraně neposlouží k páchání genocidy či k jinému porušení lidských práv.

Smlouva je označována za nejvýznamnější odzbrojovací krok mezinárodního společenství od roku 1996, kdy byla přijata dohoda, která zakazuje jaderné zkoušky. Valné shromáždění OSN ale vůči vládám členských států nemá žádnou donucovací pravomoc. Jeho dokumenty přijaté v plénu mají charakter doporučení a nejsou pro členské země závazné, mají jen morálně politickou váhu světového mínění.

Členské státy světové organizace budou moci od 3. června individuálně smlouvu podepisovat, a tím se k ní závazně připojit. Smlouva začne platit ve chvíli, kdy ji takto ratifikuje padesátý stát. To by podle agentury AFP mohlo trvat dva roky.