Článek
Toto obvinění obsahovala zpráva reportéra listu The New York Daily News z roku 1956, jež se odvolávala na anonymní telefonát. Volající tvrdil, že její nedávný sňatek se spisovatelem Arthurem Millerem uzavřený podle židovského ritu je pro něj jen „krytím“ jako pro „osobu nastrčenou do kultury komunistickou stranou“.
Podle listu Daily Mail anonym dodal, že hereččina firma Marilyn Monroe Productions je „plná komunistů“ a že peníze společnosti slouží k financování komunistických aktivit.
FBI se však nikdy nepodařilo dokázat, že je herečka skutečně komunistkou. V červenci 1962, krátce před smrtí Monroeové, napsal jeden z pracovníků agentury o Monroeové toto shrnutí: „Názory subjektu jsou velmi pozitivně a zhuštěně levicové. Mezi těmi, kdo pracují s hnutím v Los Angeles, však není obecně známo, zda ji komunistická strana aktivně využívá.“
Monroeovou začala FBI sledovat od roku 1955, zřejmě od chvíle, kdy si s několika dalšími zažádala o vstupní víza do Sovětského svazu. Důvodem mohlo být i to, že ke komunismu měli blízko někteří z hereččiných přátel.
Pod lupou i na cestě do Mexika
Pozornost vyvolala i její cesta do Mexika, kam si herečka v únoru 1962 údajně jela koupit nábytek. Podle záznamů tam však byla „v úzkém kontaktu s některými členy Americké komunistické skupiny v Mexiku“.
Při cestě se seznámila také s Frederickem Vanderbiltem Fieldem, jejž jeho bohatá rodina vydědila kvůli levicovým názorům. V Mexiku žil Field se svou ženou v dobrovolném exilu.
Jeho setkání s herečkou prý vyvolalo „oboustranné poblouznění“. „Tato situace vzbudila značné zděšení v doprovodu slečny Monroeové i uvnitř Americké komunistické skupiny v Mexiku,“ uvádí záznam FBI.
Field, který popíral členství v komunistické straně, později popsal setkání s Monroeovou v životopise takto: „Mluvila hlavně o sobě a o některých lidech, kteří pro ni byli nebo stále jsou důležití. Řekla nám o svých silných pocitech ve věci občanských práv, rovnosti pro černochy, stejně jako o svém obdivu pro to, co se odehrává v Číně.“
Netajila nenávist k mccarthyismu
Dodal, že herečka „neskrývala hněv nad obviňováním z příklonu k rudým a nad mccarthyismem, ani svou nenávist vůči Edgaru Hooverovi“, tehdejšímu šéfu FBI. Pod jeho taktovkou sledovala FBI řadu celebrit včetně Charlieho Chaplina a zpěváka Franka Sinatry.
Dokumenty, jejichž odtajnění si vymohla agentura AP, však neobsahují žádné nové informace o hereččině smrti v srpnu 1962. Jen jeden zdroj uvedl, že Monroeová byla „velmi zranitelná“ kvůli svému „odmítnutí“ ze strany Arthura Millera, Joea DiMaggia a Franka Sinatry a že se cítila jako „negovaný sexuální symbol“.
Novinové výstřižky potvrzují, že FBI věděla o teoriích, že byla zavražděna, zatím však nic nesvědčí, že by se touto otázkou víc zabývala.
Agentura však stále nezveřejnila vše, co si o Monroeové zaznamenala. Význam jejích dokumentů zdůrazňoval ve svých pamětech doktor Thomas Noguchi, který provedl posmrtné ohledání jejího těla.
„Na základě mého zapojení do případu bych označil sebevraždu Monroeové za,velmi pravděpodobnou?. Věřím však také, že kontroverze okolo její smrti budou pokračovat, dokud nebudou zveřejněny záznamy FBI,“ napsal.