Článek
Rada bezpečnosti jedná na mimořádné schůzi, kterou svolalo Japonsko, o tom, jak na vypuštění družice reagovat. Spekuluje se o tom, že by rozšířila stávající sankce proti severokorejskému režimu.
České ministerstvo zahraničí se připojilo k názoru západních zemí, že šlo o provokativní akt, jenž je v rozporu s mezinárodními závazky KLDR.
Severokorejský režim zopakoval, že má "legitimní právo" vypouštět rakety pro civilní účely, a zdůraznil, že bude pokračovat ve svém vesmírném programu navzdory sankcím OSN.
Vypuštění rakety odsoudila většina zemí světa, počínaje Jižní Koreou a Spojenými státy i zeměmi EU. Kritizovala ho i Moskva a dokonce Čína, nejbližší partner Pchjongjangu. Peking vyjádřil lítost nad tím, že KLDR vypustila satelit „navzdory velkým obavám mezinárodního společenství“. Rusko nad severokorejským počinem vyjádřilo "hluboké politování" a apelovalo na další státy v regionu, aby se zdržely akcí, které by nadále eskalovaly napětí.
Evropská unie pohrozila, že zváží další sankce vůči Pchjongjangu. Jen Írán Severní Koreji blahopřál. Zástupce náčelníka generálního štábu íránských Revolučních gard Masúd Džazajrí blahopřál "severokorejskému lidu a vládě k úspěšnému vypuštění rakety nesoucí satelit".
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že vypuštění družice je jasným porušením rezoluce, která komunistické zemi zakazuje testovat balistické rakety.
Mluvčí americké Rady národní bezpečnosti Tommy Vietor uvedl: „Tento čin je dalším příkladem nezodpovědného chování Severní Koreje. Mezinárodní společenství musí pracovat společně, aby vyslalo jasné poselství Severní Koreji, že toto poručení rezolucí Rady bezpečnosti bude mít následky.“