Americký projekt, o němž se veřejnost mohla dozvědět již před desetiletím, byl definitivně potvrzen teprve nyní. Server Huffington Post upozornil na to, že americká armáda odtajnila 190stránkový dokument, který pod hlavičkou letectva vypracoval fyzik Leonard Reiffel.

Britský nedělník Sunday Mail oživil starší rozhovor s dnes 85letým bývalým zástupcem ředitele úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA Reiffelem, který je jedinou osobou veřejně zmíněnou v souvislosti s utajovaným programem nazvaným „Studie o výzkumu letů na Měsíc“ či „Projekt A119“.

Záře měla Rusy oslnit

Reiffel v rozhovoru potvrdil plán z 50. let vyslat k Měsíci raketu s jadernou náloží, která by tam explodovala. Řekl, že neví, proč bylo od záměru upuštěno, ale dodal, že je za to rád. „Naštěstí se úmysl změnil. To, že se o takovém gestu kvůli veřejnému mínění uvažovalo, mě naplňuje hrůzou,“ prohlásil fyzik.

Američané podle Reiffela chtěli ukázat svoji sílu poté, co Rusové v říjnu 1957 vyslali na oběžnou dráhu první umělou družici Sputnik. Agenturní zprávy upřesňují, že plánovači upřednostnili atomovou bombu před vodíkovou, protože ta by byla pro raketu příliš těžká.

Rizika byla moc velká

V úvodu nově odtajněného dokumentu americké armády se píše: „V této zprávě jsou posuzovány jaderné výbuchy v oblasti Měsíce s možností získání vědeckých informací v důsledku takových explozí“.

S plány se údajně dál nepracovalo kvůli obavám z toho, co všechno by se na Zemi mohlo stát, kdyby se akce do detailu nezdařila. Nezanedbatelná byla také rizika související se zamořením měsíčního povrchu radioaktivními látkami.

Expert na mezinárodně bezpečnostní otázky při Stanfordově univerzitě Richard Rhodes však serveru Huffington Post řekl, že pokud existoval plán bombardování Měsíce, byl by těžko proveditelný. „Pochybuji, že jsme měli rakety, které by měly sílu dostat se na vyšší oběžnou dráhu a na Měsíc,“ uvedl Rhodes.

Zároveň však upozornil, že i když plán bombardovat Měsíc může vypadat jako přitažený za vlasy, bylo v éře studené války uskutečněno množství podobně „šílených“ podniků.

O bombardování Měsíce uvažovali i Sověti

První nepilotovaná americká sonda - Ranger 4 - přistála na Měsíci v roce 1962. Rusům se podnik zdařil o tři roky dříve se sondou Luna 2.

To, že by mohli odpálit jadernou bombu na Měsíci, ovšem napadlo i Sověty, a existoval pro to i příslušný plán s označením E-4. Jeho autorem měl být jaderný fyzik Jakov Borisovič Zeldovič. Hlavním cílem ale bylo prostřednictvím exploze a záblesku pozorovatelného na Zemi dokázat pochybovačům, že Moskva skutečně Měsíc dobyla.

Rusové dokonce zašli dál než Američané, protože postavili i maketu rakety, která by nukleární nálož na Měsíc dopravila. Nálož měla být na způsob kontaktní námořní miny vybavena rozbuškami na všechny strany, aby byl výbuch po dopadu na měsíční povrch jistý. Dál se ale sovětští plánovači s projektem neposunuli a upustili od něj kvůli stejným obavám z rizik jako Američané.