Článek
Verdikt je navíc průlomový v tom, že jde proti imunitě před věřiteli po státním bankrotu. To by mohlo ohrozit další výměny dluhopisů u bankrotujících zemí, například Řecka. Uvedly to listy Financial Times a Chicago Tribune.
Soudce Thomas Griesa nařídil zaplatit Argentině už dříve. Případ se k němu po odvolání vrátil s tím, aby se ukázalo, kolik náleží hedgeovým fondům Elliot Management Corp´s NML, Capital Ltd. a Aurelius Capital Management. Podle soudce bylo dosaženo spravedlnosti, protože Argentina konečně byla odsouzena k zaplacení svých dluhů. Argentina se podle něj bránila, že se fondy chovaly jako supové a mrchožrouti.
O odložení rozhodnutí žádala vláda prezidentky Cristiny Kirchnerové soud marně.
Verdikt se ale týká třetích stran včetně Bank of New York Mellon, jež je správcem restrukturovaných argentinských dluhopisů a zajišťuje vyplácení jejich držitelům. Nyní by měla vyplatit náležitý obnos i těm, kdo restrukturalizaci odmítli.
Řecko by to potopilo
Podle právních expertů jde o průlomové rozhodnutí, které ohrožuje další restrukturalizace. Kdo na ni nepřistoupí, dostane vyplaceny peníze podle původních smluv. Uplatnění tohoto verdiktu v Řecku by mohlo znamenat jeho definitivní bankrot.
Verdikt automaticky půjde k odvolacímu soudu, aby potvrdil, zda soudce Griesa vypočítal správně částky náležející hedgeovým fondům, a také definitivně určil, kterých třetích stran se to týká.
Argentina má v prosinci vyplatit držitelům restrukturovaných dluhopisů celkem 3,4 miliardy dolarů (zhruba 67,6 miliardy korun). Pokud ale nezaplatí Elliottu a dalším hedgeovým fondům, nebude moci zaplatit ani těm, kdo drží restrukturované dluhopisy. Celkově má tedy po nařízení soudu vyplatit 4,77 miliardy dolarů.
Hrubý domácí produkt Argentiny v loňském roce činil podle Světové banky 446 miliard dolarů. Celková částka, kterou by Buenos Aires po verdiktu newyorského soudu měla věřitelům vyplatit, tedy činí zhruba jedno procento HDP.
K výměně dluhopisů došlo v letech 2005 a 2010.