Krok je podle kubánských sdělovacích prostředků „úpravou“ migračních zákonů, jež reflektuje nynější i budoucí okolnosti. Opatření je další výrazným znakem uvolňování tuhého režimu na ostrově.

Tak jako kdysi lidé v bývalém Československu a jinde ve východním bloku, musejí Kubánci stále zdlouhavě žádat státní úřady o povolení vycestovat. Úspěch je podmíněn loajalitou člověka k režimu, takže například kubánští disidenti se často za hranice nedostanou. Získat výjezdní povolení je navíc pro Kubánce drahé.

S ohlášenou změnou se nese také prodloužení doby, kterou mohou lidé s trvalým pobytem na Kubě nepřetržitě strávit v zahraničí. Dosud to bylo 11 měsíců, nově to budou až dva roky.

Zrádci a nepřátelé revoluce

Zrušení povinnosti získat povolení k výjezdu je významným obratem. Kubánský režim v lidech opouštějících zemi dlouhá desetiletí spatřoval zrádce a nepřátele revoluce. Vládě Raúla Castra ale zřejmě došlo, že lidé Kubu opouštějí především z ekonomických důvodů. Kubánci utíkají hlavně na jih Spojených států.

Opatření je posledním z řady reforem vyhlášených Castrem, který pozvolna upouští od státem kontrolované ekonomiky a povolil Kubáncům podnikat či prodávat nemovitosti.