Článek
„Kubánská revoluční armáda se evidentně nebála nákazy skrze osobní napojení na nacismus, dokud to sloužilo jejím cílům,“ komentoval zjištění historik BND Bodo Hechelhammer pro deník Die Welt.
Dokumenty datované od října 1962 odhalují, že Castro do Havany pozval čtyři bývalé členy elitního nacistického komanda smrti. Jen dva z nich ale dorazili. Mzda, kterou jim Kubánci nabídli, byla čtyřnásobkem tehdejšího průměrného platu v západním Německu, a nacisté rovněž mohli začít na Kubě nový život.
Záznamy také uvádějí, že Castrův režim jednal s obchodníky se zbraněmi napojenými na německou krajní pravici. Usiloval o koupi pistolí belgické výroby.
BND z Castrových kroků vyvozovala závěr, že se kubánský vůdce chce zbavit své úplné závislosti na dodávkách a vojenských instruktorech ze Sovětského svazu.
Kubánská krize v druhé polovině října 1962 trvala 13 dnů. Začala odhalením sovětských raket na Kubě americkým letectvem. Sovětský svaz a Spojené státy se rázem ocitly na pokraji války. Sovětský vůdce Nikita Chruščov a americký prezident John Fitzgerald Kennedy ale hrozbu odvrátili, Sověti stáhli své rakety a Američané se zavázali, že nepodnikne invazi na Kubu.