„Osud chtěl, aby muži, kteří doletěli na Měsíc, na jeho povrchu zůstali. Tito stateční muži vědí, že neexistuje naděje na jejich návrat na Zem,“ uvádělo se v projevu, který měl přednést tehdejší prezident Richard Nixon v případě, že by se na mateřskou planetu vrátil jen Michael Collins, třetí člen posádky, který na první dva čekal ve velitelském modulu na oběžné dráze souputníka Země.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Start Apolla 11

Návrat Armstronga a Aldrina z povrchu Měsíce na Apollo 11 kroužící na oběžné dráze Měsíce představoval jednu z nejobtížnějších fází mise. NASA počítala s tím, že s pravděpodobností setiny procenta zůstává možnost, že se jim lunární modul nepodaří nastartovat nebo že je z Měsíce nepustí jiné technické potíže.

Collins by jim nemohl nijak pomoci a záchranná mise ze Země tehdy nepřicházela v úvahu.

Všechno dopadlo dobře

Pokyny pro nejhorší variantu zněly jasně: NASA by s oběma udržoval kontakt do doby, než by jim došel kyslík. Nixon by pak zatelefonoval vdovám – Janet Armstrongové a Marion Aldrinové. Potom by dvojici úředně prohlásili za mrtvé a kněz ve vesmírném středisku odsloužil obřad. Nakonec by následoval Nixonův projev k národu.

Nakonec všechno, jak známo, dopadlo dobře a Armstrong se stal 20. července 1969 večer houstonského času prvním člověkem, který vstoupil na půdu Měsíce. Astronauti po skončení mise bez potíží přistáli 24. července v Tichém oceánu.