V Česku bude společné výcvikové vrtulníkové centrum NATO

Česko projekt připravilo ve spolupráci s Chorvatskem. V ČR se pro výcvikové středisko bude využívat základna v Pardubicích, na níž se už nyní cvičí postupně afghánští a američtí piloti. Vedle toho by k dispozici mohly být i trenažéry v Ostravě. Chorvatsko zase nabízí mimo jiné příhodné geografické podmínky pro výcvik.

Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen na tiskové konferenci v závěru prvního ze dvou dnů summitu NATO uvedl, že aliance celkem schválila dvacítku takových projektů. NATO je považuje za cestu k modernizaci svých sil v čase, kde se jeho členové potýkají s klesajícími rozpočty na obranu.

Českou republiku na summitu zastupují prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministr obrany Alexandr Vondra.

Klaus očekává, že jednání NATO se bude týkat i změny jeho základních cílů. Aliance by se podle Klausova vyjádření v České televizi měla vrátit ke svému původnímu konceptu, kterým je obrana vlastního území, nikoli "expanze do cizích teritorií".

Pokud jde o Afghánistán, prezident nevěří, že by afghánské ozbrojené síly byly schopny převzít odpovědnost za obranu vlastní země.

Severoatlantická aliance také podle agentury AFP na summitu informovala, že první fáze systému protiraketové obrany, která by měla chránit Evropu před útoky z Blízkého východu, je funkční. Budování systému by celkem mělo mít čtyři fáze.

Protiraketový systém, jehož podoba byla dohodnuta na summitu NATO v Lisabonu v roce 2010, by měl být hotový do roku 2020 a má chránit Evropu a její alianční spojence před potenciálními balistickými útoky od států, jako jsou Írán nebo KLDR. Projekt počítá se zapojením Ruska, obě strany se však rozcházejí v pohledu na způsob realizace této spolupráce.

Plánovaný alianční systém nahradil dřívější záměr Washingtonu vybudovat prvky štítu na území Česka a Polska, jež byly rovněž terčem tvrdé kritiky Rusů. Americký prezident Barack Obama pak od tohoto plánu ustoupil.

Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí naléhal při summitu NATO na Spojené státy, aby pomohly nalézt "trvalé řešení" úderů amerických bezpilotních letadel, které přiživují napětí mezi těmito dvěma nestabilními spojenci. O setkání Zardárího s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou informovala agentura Reuters.

"Prezident řekl, že Pákistán chce nalézt trvalé řešení otázky úderů bezpilotních letadel, protože nejen porušují naši svrchovanost, nýbrž také rozviřují negativní nálady veřejnosti vzhledem k nevinným civilním obětem," citoval Reuters z prohlášení prezidentova mluvčího Farhatulláha Babara.

Žádné podrobnosti ohledně povahy řešení této otázky v prohlášení nejsou obsaženy.

Zardárí při schůzce s Clintonovou také vyzval USA, aby udělaly více pro odškodnění za smrt 24 pákistánských vojáků zabitých nedopatřením v listopadu při americkém náletu u hranic s Afghánistánem.

Předmětem schůzky Clintonové se Zardárím byla podle agentury AFP především snaha završit jednání o znovuotevření pákistánských cest konvojům NATO směřujícím do Afghánistánu, které Islámábád zablokoval v reakci na incident. Ani poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes, ani velitel sil NATO v Afghánistánu, generál John Allen si ale podle AFP netroufli předpovědět nějaké konkrétní datum.

"Nemohu vám říci, kdy se tak stane, bezpochyby čím dříve, tím lépe," řekl generál Allen novinářům. Prohlásil nicméně, že už sám fakt takových rozhovorů představuje "pozitivní znamení" zlepšování vztahů mezi USA a Pákistánem.

Pákistán zakázal průjezd pozemních zásobovacích konvojů NATO přes své území před šesti měsíci v reakci na neúmyslné zabití 24 svých vojáků při americkém náletu. Incident zhoršil již tehdy složité vztahy Pákistánu s USA, jež v Afghánistánu v rámci sil NATO bojují proti radikálům a pákistánské cesty využívaly k tranzitu zásob pro vojáky aliance.

Tisíce odpůrců NATO se musely v Chicagu potýkat po celou neděli s nesnesitelným vedrem. Aktivisté křičeli hesla jako „Zastavte NATO!“ a „Ukončete válku v Afghánistánu“.

V teplotách přes třicet stupňů Celsia proudily městem tisíce lidí s pestrobarevnými vlajkami a transparenty. V parku se sešla pestrá směs aktivistů - zastánci svobodné Palestiny, bojovníci za svobodu Portorika, práva žen, příznivci hnutí Okupujte, antiglobalisté, veteráni proti válce a mnozí další.

Průvod po několika hodinách dorazil až k místu konání summitu. Tam se s demonstranty střetli těžkooděnci. Policie desítky aktivistů zatkla.