Finančník českého původu na ostrovech žije od poloviny 90. let a úspěšné odolává snaze Spojených států dosáhnout jeho vydání kvůli uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu.

Davis o Koženém mluvil, když se bránil Ingrahamovu nařčení, že PLP získávala "špinavé peníze" z podivných zdrojů. Místopředseda opozice to popřel s tím, že Ingraham měl zřejmě na mysli právě Koženého. Finančník ale podle něj v minulosti naopak dával prostřednictvím prostředníka peníze právě FNM.

"Cožpak vám neposkytl 1,3 miliónu (bahamských) dolarů na volební kampaň? Podívejte se do vašich záznamů. Anebo zavolejte panu Koženému. On vám osvěží paměť!" uvedl Davis, který ovšem v minulosti Koženého zastupoval jako právník. Dodal, že PLP ani žádný z jejích kandidátů od Koženého nikdy žádné peníze nedostali.

Davisovy výroky i předchozí Ingrahamovo obvinění zazněly v rámci boje před nadcházejícími parlamentními volbami, které by se měly uskutečnit letos v květnu. Sám Kožený v posledních letech tvrdí, že je bez peněz.

Žádost radě královny

Ingraham po nástupu do úřadu v roce 2007 podle amerických diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks řekl americké straně, že Bahamy dodrží své závazky při řešení žádosti Spojených států o vydání finančníka. Zároveň si ale stěžoval na vysoké náklady na právní pomoc, které jsou s tím spojené. Koženého dobře placený právní tým zahltil bahamské ministerstvo spravedlnosti, uvedla depeše z roku 2007.

Spojené státy již několik let usilují o vydání Koženého z Baham. Tamní soudy ale všechny jejich žádosti zamítly. Poslední možností, jak jejich verdikt zvrátit, je pro Američany žádost k soudnímu výboru Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí pro některé britské kolonie, jako jsou Bahamy. Výbor se věcí zabýval loni v listopadu a verdikt vynese později.

Americké úřady Koženého viní, že uplácel při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Do ázerbájdžánské operace, jejímž cílem bylo získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři prostřednictvím Koženého 350 miliónů dolarů (asi 6,8 miliardy korun). Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu.

Kožený nepopírá, že uplácel, ale obhajuje se tím, že americké protikorupční zákony se na něho jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly.

Kožený na Bahamských ostrovech žije od roku 1995. Jeho vydání se zatím marně domáhá také Česko, kde byl finančník obžalován z účasti na zpronevěře majetku za 16 miliard korun. Loni v červenci ho pražský městský soud odsoudil v nepřítomnosti na deset let do vězení. Advokát Koženého se odvolal.