Obama původně hrozil, že zákon vetuje. Jednak žádal na financování armádního personálu, na nákup zbraní a válečné operace o 27 miliard více, jednak se dostal do sporu s Kongresem kvůli paragrafu o zacházení s lidmi podezřelými z terorismu, který v tomto případě dává větší pravomoci ozbrojeným silám.

Podezřelí ze spolupráce s teroristickou sítí Al-Káida nebo jejími blíže nedefinovanými spojenci budou muset být drženi ve vojenských zařízeních. Vězněni budou moci být i bez procesu po neomezenou dobu. Obama ale prosadil, že se to nebude týkat amerických občanů.

"To, že jsem zákon podpořil jako celek, neznamená, že souhlasím se vším, co obsahuje," řekl Obama, který zákon podepsal na Havaji, kde je na dovolené.

Zákon také zavádí nové sankce na zahraniční finanční instituce, které obchodují s íránskou centrální bankou. Spojené státy se snaží omezit příjmy, jež má Írán z vývozu ropu. Vztahy USA a jejich spojenců s Íránem jsou dlouhodobě napjaté kvůli íránskému kontroverznímu jadernému programu. Západ má podezření, že jeho cílem je vyvinout atomovou zbraň, ale Teherán tvrdí, že chce energii z jádra využívat k mírovým účelům.