Podle úřadu koronera ve státě Wisconsin, kde žila, Allilujevová zemřela 22. listopadu na rakovinu tlustého střeva.

Svetlana Allilujevová, na západě známá jako Lana Petersová, odjela ze Sovětského svazu v roce 1966 do Indie, kde prý chtěla uložit popel svého zemřelého třetího manžela, který byl Ind, a vrátit se domů. Namísto toho se ke všeobecnému překvapení objevila na americkém velvyslanectví v Dillí, kde požádala o politický azyl. Po krátkém pobytu ve Švýcarsku odletěla do Spojených států.

Při příletu do New Yorku v roce 1967 tehdy jednačtyřicetiletá prominentní uprchlice řekla, že přijela hledat seberealizaci, která jí byla v Rusku dlouho odpírána.

V jedné ze svých knih, z nichž hlavně ta první se stala na Západě bestsellerem a v nichž vzpomíná na otce, který zemřel v roce 1953, napsala, že to byl citově chladný a paranoidní muž.

V 50 letech se na rok vrátila do Ruska

Poté, co dva roky žila v Británii, se v roce 1984 vrátila ve věku 50 let do Sovětského svazu, protože prý chtěla vidět své děti. Komunistický režim jí vrátil občanství a Allilujevová kritizovala život v USA a Británii, kde prý nikdy nebyla skutečně svobodná. Po zhruba roce ale v Sovětském svazu požádala o povolení vycestovat poté, co se prý pohádala s příbuznými. Vrátila se do Spojených států a přísahala, že se do své vlasti už nikdy nevrátí.

Allilujevová, která poslední léta svého života strávila zcela v ústraní, měla dva bratry - Jakova, kterého zajali Němci v roce 1941 a který zemřel v koncentračním táboře, když údajně jeho otec za něj odmítl intervenovat, a Vasilije, který zemřel ve čtyřiceti jako těžký alkoholik.

Allilujevová byla čtyřikrát vdaná, naposledy za Williama Wesleyho Peterse, po němž přijala jméno Lana Petersová. S ním se v roce 1973 rozešla. Měli spolu dceru Olgu.