Vládní zástupci zvažovali prolomení ochrany počítačových sítí libyjských úřadů a ochromení armádních komunikačních kanálů i protiletadlových radarů. „O kybernetických útocích se vážně uvažovalo, protože mohly ochromit libyjskou vzdušnou obranu a snížit riziko pro naše piloty,“ potvrdil zdroj deníku.

Po rozsáhlých debatách byl ale návrh zamítnut, ještě než doputoval na nejvyšší místa v Bílém domě. Podporu údajně neměl ani u všech armádních zástupců. Důvodů bylo hned několik, ale především panovaly obavy z precedentu, kterého by mohly využít jiné země, zejména Rusko a Čína. Rovněž bylo sporné, zda může prezident posvětit takový útok, aniž by uvědomil Kongres. Někteří také upozorňovali, že je málo času na přípravy.

Američané tedy nakonec v březnu k vyřazení radarů a eliminaci libyjské vzdušné obrany použili konvenční letouny, naváděcí střely a bezpilotní letadla.

O kybernetickém válečnictví se ale ve Washingtonu debatuje dál. List Wall Street Journal před nedávnem citoval z dokumentu Pentagonu o strategii kybernetické války. Zpráva uvádí, že počítačový útok na Spojené státy může být vnímán jako válečný akt.

Kromě toho, že USA jako další země odrážejí množství útoků proti svým počítačům, bývá jim připisováno i autorství viru Stuxnet, který vyřadil z provozu část centrifug na obohacování uranu v íránském jaderném zařízení. Někteří tvrdí, že Spojené státy virus vyvinuly ve spolupráci s Izraelem.