Oba listy se odvolávají na dokumenty nalezené na velitelství libyjské vnější bezpečnostní služby v Tripolisu. Materiály našli pracovníci mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Ředitel organizace Peter Bouckaert uvedl, že HRW se snaží pomoci libyjskému přechodnému vedení získat dokumenty, které po sobě Kaddáfího režim zanechal.

Podle WSJ byl vztah mezi Američany a Libyjci natolik těsný, že CIA v roce 2004 navrhla ustavit "stálou přítomnost" v Libyi. Stephen Kappes, který byl v té době mužem číslo dva v hierarchii americké tajné služby, to podle listu uvedl v písemném sdělení tehdejšímu šéfovi libyjských zpravodajců Músovi Kúsovi. Zpráva prý začíná oslovením "Milý Múso" a končí Kappesovým vlastnoručním podpisem.

Músá Kúsa byl šéfem zpravodajských služeb pět let do roku 2009, pak zastával funkci ministra zahraničí. V průběhu letošního povstání Kaddáfího tábor opustil a na konci března odcestoval do Londýna.

Kappes byl klíčovým hráčem v tajných jednáních, která v roce 2003 vedla k rozhodnutí Kaddáfího vzdát jaderného programu. Kappes se prostřednictvím své mluvčí k tvrzení listu odmítl vyjádřit.

CIA Tripolis upozorňovala na nebezpečné osoby

Jistý americký činitel citovaný deníkem upozornil, že Libye se v té době snažila vystoupit z diplomatické izolace vůči západním zemím. Washingtonu se mimo jiné do roku 2004 podařilo přesvědčit Tripolis, aby pomohl zastavit teroristy, kteří útočili na Američany v USA i v cizině, podotkl tento zdroj.

NYT dále uvedl, že CIA pro Libyjce sledovala pohyb osob, které Tripolis považoval za nebezpečné. V březnu 2004 tak například Američané sdělili libyjské tajné službě, že tehdejší vysoký představitel Bojující islámské skupiny a dnešní velitel libyjských povstaleckých sil Abdal Hakím Belhadž je na cestě do Malajsie. CIA podle dokumentů oznámila Libyjcům, že Belhadže zadrží v Bangkoku a nabídla jeho převoz do Libye. Belhadž tento týden sám uvedl, že ho před sedmi lety v Thajsku mučili agenti CIA.

Libyjci podle NYT spolupracovali i s MI6. Britská tajná služba na libyjskou žádost údajně zjišťovala, komu patří určitá telefonní čísla. Vydávala také Kaddáfímu režimu zajatce, které si Tripolis vyžádal.