Článek
V živě přenášeném projevu z Bílého domu Obama upozornil, že odchod více než tří desítek tisíc vojáků je "začátkem, nikoliv koncem naší snahy ukončit tuto válku". Stahování amerických jednotek, kterých je nyní v zemi kolem 100 000, je podle amerického prezidenta umožněné tím, že teroristická síť al-Káida je pod největším tlakem od 11. září 2001, kdy zaútočila na New York a Washington.
Spolu s Pákistánem se podle Obamy Spojeným státům podařilo zlikvidovat více než polovinu vedení teroristické organizace. "A díky našim tajným službám a zvláštním jednotkám jsme zabili Usámu bin Ládina, jediného vůdce, kterého kdy al-Káida měla," řekl americký prezident, za jehož vlády se počet amerických sil v Afghánistánu ztrojnásobil.
Tálibán požaduje razantnější kroky
Plánované stažení 10 000 amerických vojáků z Afghánistánu do konce letošního roku je podle islámského radikálního hnutí Tálibán jen symbolické. K zastavení "nesmyslného krveprolití" v zemi je podle Tálibánu zapotřebí serióznějších kroků, hnutí jinak varuje před zesílením svého boje proti zahraničním jednotkám.
"Islámský emirát Afghánistán znovu jasně říká, že řešení afghánské krize spočívá v úplném a okamžitém stažení všech cizích vojáků. Jestliže se tak nestane, náš ozbrojený boj bude den ode dne sílit," citoval Reuters z prohlášení Tálibánu zaslaného elektronickou poštou médiím.
Tálibán podle citace agentury AFP v prohlášení zároveň obviňuje Spojené státy, že "už několikrát vzbuzovaly ve svém národě falešnou naději na konec války, když oznamovaly zcela neopodstatněně vítězství".
Afghánci převezmou kontrolu v roce 2014
Po stažení první části amerických jednotek by jejich odchod měl pokračovat až do roku 2014, kdy má Afghánistán převzít plnou zodpovědnost za svou bezpečnost. I poté ale může v zemi podle agentury AP zůstat početný kontingent amerických vojáků.
Obamovo rozhodnutí dnes plně podpořil americký ministr obrany Robert Gates. Podle některých demokratických politiků, například bývalé předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, by však stahování mělo postupovat rychleji. Naopak část vysoce postavených činitelů Pentagonu je podle agentury Reuters přesvědčena o tom, že by tempo odchodu vojáků mělo být pomalejší.
Podle agentury DPA Obama před svým projevem hovořil s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím i Pákistánu Ásifem Alím Zardárím. Mluvil také s blízkými spojenci - britským premiérem Davidem Cameronem, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Se spojenci ze Severoatlantické aliance chtějí Spojené státy jednat o dalším vývoji v Afghánistánu také na summitu NATO, který se uskuteční v Chicagu v polovině května příštího roku.
Spojené státy v Afghánistánu bojují od 7. října 2001, kdy v odvetě za atentáty z 11. září 2001 zahájily letecký útok na vojenské cíle vládního hnutí Tálibán. V současnosti na afghánském území v bojové misi Trvalá svoboda operuje zhruba 10 000 Američanů. Devětkrát více amerických vojáků (90.000) působí v rámci vojenské mise Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF), řízené od roku 2003 Severoatlantickou aliancí. V Afghánistánu zahynulo za téměř deset let bojů 1632 amerických vojáků.
