"Zůstávají nejdřív v blízkosti ISS, než se prověří, jestli je plášť raketoplánu v pořádku," řekl ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi ředitel Johnsonova řídícího střediska Michael Coats, někdejší první pilot a pozdější velitel raketoplánu Discovery.

Ministr Karel Schwarzenberg se loučí s ředitelem Johnsonova řídícího střediska v Houstonu Michaelem Coatsem, který byl prvním pilotem a pozdejším velitelem raketoplánu Discovery.

Ministr Karel Schwarzenberg se loučí s ředitelem Johnsonova řídícího střediska v Houstonu Michaelem Coatsem, který byl prvním pilotem a pozdejším velitelem raketoplánu Discovery.

FOTO: Jiří Roškot, Právo

Pokud se nějaká závada najde, Endeavour by se vrátil k ISS a řešil by opravu. Pro ten účel s sebou má zásoby až na tři měsíce. Přistání je ale jinak plánované na středu 8.35 SELČ na Floridě. O zahájení sestupu se definitivně rozhodne hodinu předtím.

"Oblačnost vypadá dobře, ale problémy muže dělat prudký vítr," říká Coats. Hlavní slovo v tom má ředitel letu, který dostane podklady od pilota stíhačky, který sílu větru testuje přímo nad floridskou ranvejí, a od meteorologa, který dodá výhled na hodinu až dvě dopředu.

Pokud totiž raketoplán jednou opustí oběžnou dráhu, vrátit se už nemůže a k Zemi fakticky plachtí. Kdyby se počasí na Floridě zvrtlo, jsou záložními možnostmi základny Northrup v Novém Mexiku nebo základna Edwards v Kalifornii.

Sestup se musí nacvičovat

V kabině Endeavouru se před sestupem musí vrátit do kondice pilot. Po 16 dnech v beztížném stavu svaly výrazně ochabnou, a v tomto případě jde navíc o druhou nejdelší misi s nočním přistáním, což riziko zvyšuje," upozornil Coats. Podle jeho slov se ale přistání stále nacvičuje.

Nicméně pilot Endeavouru bude mít šest až sedm minut na to, aby se připravil. Pokud se ale s velitelem rozhodne, může zvolit ještě jeden oblet Země, který trvá 90 minut. Sestup z oběžné dráhy řídí automatika, pilot přebírá manuální řízení asi ve výšce 15 tisíc metrů.

Smutná nálada

V houstonském řídícím středisku panuje pracovní, ale trochu smutná nálada. Po březnovém loučení s raketoplánem Discovery se blíží i závěr mise Endeavouru. Program raketoplánů pak má letos v červnu definitivně skončit posledním letem Atlantisu.

Okamžitá náhrada za ně není a USA budou do dokončení nového vesmírného modulu Orion závislé na ruských Sojuzech, které budou dopravovat jejich astronauty k ISS.
V obrovském hangáru s výcvikovými maketami raketoplánu a ISS je vidět i budoucí Orion, ještě ale jako pouhý konstrukční model.

O rozhodnutí ukončit provoz raketoplánů se po havárii Columbie v roce 2003 podělili prezidenti George W. BushBarack Obama, který navíc zrušil projekt svého předchůdce vrátit USA na Měsíc, a ponechal jen výzkum možností letů posádek k Marsu.

Podle Coatse tím nejen končí jedna éra, ale s ní se rozpadá i jedinečný expertní tým, který nashromáždil cenné zkušenosti s cestami a pobytem ve vesmíru. V houstonském středisku pracuje 16 tisíc lidí, z toho 13 tisíc smluvních expertů a dodavatelů  mimo vládní struktury. Asi šest tisíc z nich bude končit.