Mezi muži, kteří zdůrazňovali význam takto získaných informací, byl i bývalý představitel ministerstva spravedlnosti John Yoo, který použití těchto metod včetně simulovaného topení, tedy waterboardigu, schválil. V National Review v pondělí napsal: „Prezident Obama si právem může sbírat body za dnešní úspěch, ale vděčí mu za rozhodnutí Bushovy administrativy.“

List New York Times ale tato tvrzení zpochybňuje. Uvádí, že tvrdé výslechové metody nepřinesly mnoho informací k odhalení místa pobytu bin Ládina ani k odhalení významu a totožnosti bin Ládinova kurýra, který nakonec Američany přivedl k místu, kde se nejhledanější terorista světa skrýval. Právě u něj a jeho bratra bydlel.

Jeden ze zadržených poskytl správné informace o kurýrovi po krátkodobě uplatněných tvrdých metodách výslechu, ale dva další, mezi nimi i Chálid šajch Muhammad, který byl waterboardingu podroben 183x, poskytli naopak informace mylné.

Najít kurýra přitom bylo prioritou. „Věděli jsme, že kdybychom měli dostat Usámu bin Ládina, bylo by to možné jen proto, že bychom se nějak dostali k jeho spolupracovníkovi, jemuž věří,“ řekl vysoký představitel Pentagonu pro otázky zadržovaných teroristů Charles D. Stimson, který funkci zastával v letech 2004 až 2007.

V letech 2002 a 2003 zpravodajci poprvé slyšeli o kurýrovi používajícím jméno abú Ahmad Kuvajtí, ale nevěděli, jak se doopravdy jmenuje.

V roce 2003, po dopadení Chálida šajcha Muhammada, který atentáty z 11. září 2001 naplánoval, se uplatnily ty nejtvrdší výslechové metody. Kromě waterboardingu zahrnovaly i narážení vyslýchaného na zeď nebo odpírání spánku po dobu až 180 hodin nemluvě o povinnosti dlouho zaujímat nepohodlné polohy.

Podle jednoho z vyslýchajících se šajcha ptali poprvé na Kuvajtího na podzim roku 2003, několik měsíců poté, co byl podroben waterboardingu. On řekl, že ho zná, ale že kurýr byl zbaven funkce a měl jen malý význam.

Ghúl promluvil

Jiný operativec al-Káidy Hassan Ghúl, který byl dopaden v Iráku, ale řekl v roce 2004 něco jiného. Podle něj byl Kuvajtí důvěryhodný kurýr, který měl blízko k bin Ládinovi stejně jako k Chálidu šajchovi a abú Faradžovi Libímu, který se stal šéfem operací al-Káidy po dopadení šajcha Muhammada. Ghúl dodal, že kurýr občas na nějakou dobu zmizel. To podle analytiků mohlo znamenat, že se skrýval s bin Ládinem.

Usáma bin Ládin na archivním snímku

Usáma bin Ládin na archivním snímku

FOTO: fotobanka Profimedia

Ghúl podle CIA přitom nebyl podroben waterboardingu. CIA žádala o souhlas s uplatněním jiných tvrdých výslechových metod, ale neví se jakých. Jeden z vyslýchajících řekl, že Ghúl docela spolupracoval. Dodal, že tvrdé zacházení, pokud bylo uplatněno, trvalo jen krátce.

Po výslechu Ghúla se na Kuvajtího opět ptali šajcha. Ten trval na svém starším prohlášení, že Kuvajtí je bezvýznamný a byl odvolán.

Když byl v květnu 2005 dopaden abú Faradž Libí, popřel, že by znal Kuvajtího a uvedl, že bin Ládin používá jiného kurýra, který se jmenuje Maulavi. Tuto osobu se ale nikdy nepodařilo identifikovat, možná si ji Faradž vymyslel. Ani Faradž nebyl podroben waterboardingu.

Protože výpovědi Chálada a Fardže se lišily od Ghúlových, zdálo se jim, že se možná od Kuvajtího snaží odvést pozornost. Proto se na něj zaměřili, což nakonec CIA přivedlo až do domu, kdy žil bin Ládin.

Bývalý zaměstnanec CIA Glenn L. Carcle, který zpracovával výpovědi z tvrdých výslechů, uvedl v úterý, že tyto techniky „neposkytovaly použitelné a smysluplné a pravdivé informace.“

Podle něj sice někteří jeho kolegové postupy obhajovali, ale „většina se nad nimi hluboce zamýšlela a vnímala je jako neamerické a nefunkční“.

Jasně to řekl mluvčí Národní bezpečnostní rady Tommy Vietor: „Kdybychom měli nějaké horké zpravodajské informace z waterboardingu v roce 2003, mohli bychom Usámu bin Ládina dostat v roce 2003. Trvalo to ale roky - sbírání informací a analýzy mnoha různých zdrojů - než jsme se dostali do situace, že jsme mohli identifikovat tento  komplex budov a dospět soudu, že v něm žije bin Ládin.“

Mučení bezesporu informace poskytlo. Nebyly ale tak klíčové, jak tvrdí jeho zastánci. A zřejmě se daly získat i bez waterboardingu. [celá zpráva]