Podle AP by Spojené státy ustoupily do pozadí během několika dnů. Agentura ale neupřesnila více k možnému a zřejmě chystanému kroku, zejména jak je tato zpráva podložená. Ale zapojení emirátů do bojových akcí naznačuje, že k tomu může dojít.

Americký prezident Barack Obama už v sobotu při návštěvě Brazílie uvedl, že Spojené státy mají odpor k vedení další války.

„To není snaha USA ani žádného z našich partnerů,“ zdůraznil americký prezident a vysvětlil, že jediným důvodem pro zahájení akce byla nutnost zachránit životy civilistů, zejména v a okolo Benghází, které je centrem vzbouřenců: „nemůžeme stát nečinně, když tyran říká svému lidu, že s ním nebude mít slitování.“

Teprve poté, co se do akce nad Libyí zapojili Američané, získala operace na síle. Z amerických i britských lodí a ponorek bylo vypáleno 112 střel s plochou dráhou letu Tomahawk a nasazena byla i tři, pro radary neviditelná, letadla kategorie stealth B-2 Spirit. [celá zpráva]

Viceadmirál William E. Gortney , který vede spojený štáb Pentagonu, uvedl, že útok střelami s plochou dráhou letu byl hlavním útočným ostřím koaliční operace.

Hlavním terčem byly komplexy protiletadlových raket SA-5 , které byly podle něj zlikvidovány, takže nad Libyi mohou být vyslána bezpilotní letadla Global Hawk, aby upřesnila škody.

Podle Gortneye sice libyjská protivzdušná obrana stála na staré sovětské technice, ale přesto představovala nebezpečí pro koaliční letadla. Nelze zapomínat, že nad Jugoslávií byl s pomocí sovětských raket sestřelen nejen stroj F-16, ale také neviditelný F-117 Nighthawk. To je důvod, proč Američané vypálili rakety na Libyi.

Už dříve se spekulovalo o napětí mezi Obamou, který byl prý proti válce, a ministryní zahraničí Hillary Clintonovou, která zásah podporovala. USA se dlouho stavěly proti zavedení bezletové zóny, je ovšem otázkou, co byla realita, co jen kamufláž, aby to nevypadalo, že Spojené státy začínají další válku proti islámské zemi.

Faktem je, že zapojení do bojů v Libyi strhlo z Obamy poslední zbytky pacifistické masky. Odpůrce války v Iráku začal vysílat stále více vojáků do Afghánistánu, i když chce v létě začít se stahováním jednotek, a nyní je zapojen do akce v Libyi.

Přitom se snažil nastolit novou etapu ve vztazích s muslimskými zeměmi. Hrozí ale, že zásah v Libyi může být brzo také vnímán jako další součást křižáckého tažení Západu, potažmo USA proti islámu. [celá zpráva]