Odborníci varují před dopady, které to může mít na globální růst emisí skleníkových plynů. Sucho samo je navíc podle nich důsledkem rostoucích teplot v rámci globálních změn klimatu vyvolaných zvyšováním jejich koncentrací. Loni navíc sucho předčilo to z roku 2005, o němž se hovořilo jako o největším za století.

Vědci k závěru dospěli po vyhodnocení dat ze satelitu, který na oběžnou dráhu kvůli monitorování deštného pralesa vyslaly USA s Japonskem.

Hladina v Amazonce byla loni nejníže za 50 let a některé její přítoky zcela vyschly. Dvě desítky městských a obecních správ byly kvůli nedostatku vody nuceny vyhlásit nouzový stav. Zatímco sucho v roce 2005 zasáhlo oblast dvou miliónů kilometrů čtverečních, tentokrát to bylo o milión kilometrů čtverečních víc. To je území 38krát větší než Česká republika.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Amazonii sužuje nebývalé sucho

„Je obtížné vystopovat nějaké vzorce pouze z pozorování dvou období sucha, ale to, že se vyskytla tak blízko sebe, je alarmující,“ řekl stanici BBC šéf výzkumu Simon Lewis z univerzity v Leedsu.

V obou případech bylo sucho spojováno s nezvykle teplými vodami Atlantiku při pobřeží Brazílie. „Jestli se ukáže, že je to narůstajícími koncentracemi skleníkových plynů v atmosféře, mohlo by to znamenat, že brzy budeme svědky dalších vyprahlých let. Pokud se to bude opakovat častěji, z Amazonského deštného lesa se namísto cenného brzdiče klimatických změn stane velký výrobce skleníkových plynů,“ doplnil Lewis.

Kostra pirani na vyschlém dně řeky Solimoes.

Kostra pirani na vyschlém dně řeky Solimoes. Snímek je z loňského roku.

FOTO: fotobanka Profimedia

Je několik možností, jak se z lesa pohlcujícího skleníkové plyny může stát jejich producent. V případě Amazonského je to jednoduchá příčina: umírají stromy, které pak hnijí a nejsou schopny pohlcovat CO2.

Po suchu před šesti lety vědci studovali, do jaké míry zasáhlo stromy, a zkoumali též vztah mezi dešťovými srážkami a množstvím uvolněného CO2. Zatímco v průměru oblast ročně pohltí okolo 1,5 miliardy tun CO2 z ovzduší, několik let po suchu z roku 2005 měl les 5 miliard tun vypustit. Studie v Science odhaduje, že po loňském suchu to bude 8 miliard tun, což jsou roční emise Číny a Ruska dohromady.

Výzkumníci nicméně přiznávají, že jsou to první odhady. „Je možné, že spousta stromů odumřela kvůli suchu z roku 2005, to by počty po loňském roce snížilo. Na druhou stranu, první sucho mohlo spoustu stromů oslabit, takže po suchu z roku 2010 počty mrtvých stromů narostly o to více,“ řekl Paulo Brando z brazilského Ústavu pro výzkum životního prostředí Amazonie.