Jak upozornil britský Daily Mail, výjimečnost rakety Tung-feng (Východní vítr) 21D spočívá ve schopnosti zasáhnout i nejmoderněji bráněnou letadlovou loď s maximální přesností, a to na vzdálenost až 1500 km.

To by mohlo vážně oslabit námořní hegemonii Američanů v Asii, hlavně jejich schopnost intervenovat v případě konfliktů kolem Tchaj-wanu nebo Korejského poloostrova. Washington udržuje v Pacifiku flotilu 200 lodí a dva tisíce letadel.

Čínský projekt je v „počáteční operační fázi“

Podle Williarda se čínský projekt zatím dostal do „počáteční operační fáze“ – systémové komponenty již byly vyvinuty a otestovány. Američané ještě ale nezaregistrovali test nad vodní plochou, aby zjistili, jak snadno může nová čínská raketa zaměřit pohybující se lodní cíl. Její plné nasazení si podle některých expertů může vyžádat ještě desetiletí.

Čína začala vyvíjet rakety Tung-feng 21 s konvenčními náložemi v 60. letech, ale nasadila je až v roce 1991. Nově vyvíjené modely jsou nejspíš už s jadernými hlavicemi. Byly by to první a jediné protilodní balistické rakety (ASBM) na světě, upozornil list Daily Mail.

Mluvčí ministerstva zahraničí ČLR Ťiang Jü odkázala novináře s dotazy ohledně Williardových poznámek na vojenské orgány, nicméně zopakovala, že Čína uplatňuje „obrannou politiku a neohrožuje jiné země“.

USA zvažují alternativy k letadlovým lodím

Ve své výzbroji mají USA celkem 11 letadlových lodí. Ty si zatím míní ponechat, i když americký ministr obrany Robert Gates v létě naznačil, že to se může přehodnotit. Pokud by se zlepšila přesnost čínských střel s plochou dráhou letu, mateřské letadlové lodě by v případě krize musely být drženy daleko od pobřeží Číny, neboť by byly raketami ohroženy. [celá zpráva]

V oblasti u čínských vod působí 7. flotila se základnou v Japonsku, jejímž úkolem je ochrana spojencům USA před případnými útoky. Spojenci jsou nejen Japonsko a Jižní Korea ohrožená KLDR, ale také Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřenou provincii.

Spojené státy musejí nově počítat se zrychleným rozvojem čínských technologií. Čínské vojenské a politické zdroje naznačily, že Peking uvede svou první letadlovou loď do služby už letos – o rok dříve, než američtí analytici očekávali.

Nová strategie

Na tichomořském ostrově Guam chtějí vybudovat novou základnu za téměř 13 miliard dolarů (přes 230 miliard korun). Pentagon navíc investuje okolo 200 miliónů dolarů (přes 3,5 miliardy korun) do modernizace infrastruktury na britském atolu Diego Garcia v Indickém oceánu, aby tam bylo možné opravit americkou ponorku na jaderný pohon, která může nést až 154 řízených střel. [celá zpráva]


Proti balistickým raketám připravují USA také protiraketovou obranu, přičemž pro ochranu lodí je určen systém Aegis s raketami SM-3. Budován je především kvůli hrozbě z KLDR, ale mohl by se uplatnit i jako protiopatření proti čínským raketám a nelze vyloučit, že i to byl druhý plán USA.