Článek
Soud v argentinské Córdobě začal Videlu soudit počátkem července spolu s dalšími 29 osobami v souvislosti s postřílením 31 levicových politických odpůrců v dubnu až listopadu 1976. Vojenská junta tvrdila, že byli zastřeleni při útěku.
"Přijímám odpovědnost," prohlásil v úterý Videla. Také však označil za bezostyšné zjednodušení tvrzení, že na vině je pouze vojenská junta. Byla to podle něj argentinská společnost, která si žádala svou obranu.
Videla vždy odmítal, že by se jeho vláda dopouštěla závažného porušování lidských práv a vyzdvihl někdejší "vítězství ve válce proti marxistickému rozvracení".
"Politický vězeň"
Pětaosmdesátiletý generál byl na doživotí odsouzen už v roce 1985 v procesu s vojenskou juntou, během jejíž vlády zmizelo podle ochránců lidských práv na 30 000 lidí, oficiálně 13 000 osob. Videla se však dostal na svobodu v roce 1990 díky milosti tehdejšího prezidenta Carlose Menema. Prezidentská amnestie však byla v roce 2007 prohlášena za protiústavní, což letos v dubnu potvrdil i nejvyšší argentinský soud. Ten už v roce 2005 také zrušil zákony, jež promíjely zločiny diktatury.
Bývalý generál se nyní sám označil za politického vězně a uvedl, že civilní soud v Córdobě neuznává. Proces je podle něj aktem odplaty "lidí, kteří poté, co byli vojensky poraženi, nyní zastávají všemožné posty ve vládě".
Videlova vojenská junta omezila činnost politických stran, převzala kontrolu nad odbory a cenzurovala média. Režim tyto akce zdůvodňoval bojem proti komunismu.