Článek
Ghailani podle žaloby zakoupil nákladní auto Nissan i láhve s kyslíkem a acetylénem použité při útoku na velvyslanectví v tanzanském Dar es Salámu. Také pomáhal do vozu naložit krabice s výbušninami. V noci před samotným atentátem odletěl do Pákistánu,
Ghailani se hájil, že nevěděl, že nálože poslouží k teroristické akci. Obhájce tvrdil, že se jeho mandant stal obětí a nástrojem teroristů, kteří zneužili jeho mládí a nezkušenosti. Ghailani byl nakonec uznán vinným pouze ze spiknutí za účelem poškození či zničení amerického majetku. I tak mu ale hrozí trest dvaceti let vězení.
Ghailani byl v USA obviněn v březnu 2001. Vypsána na jeho hlavu byla odměna pět miliónů dolarů. Dopadnout se ho podařilo až v roce 2004 ve východopákistánském městě Gudžrát. Spolu s ním byla zatčena i jeho uzbecká žena. [celá zpráva]
Po atentátu se Ghailani většinou pohyboval mezi Afghánistánem a Vazíristánem ležícím v kmenových územích Pákistánu.
Na Guantánamo byl převezen v roce 2006. Patřil k zadrženým, na kterých se uplatňovali rozšířené metody výslechu považované obecně za mučení.
Rána pro Obamu
Šestatřicetiletý Tanzanec Ghailani, původně považovaný za důležitého člena mezinárodní teroristické sítě Al-Káida, se po vynesení rozsudku usmál a objal se se svými právníky.
Jeho obhájce Peter Quijano uvítal zproštění ve většině bodů obžaloby a dodal: „Stále věříme, že je nevinný ve všech bodech obžaloby.“ Naznačil i možnost odvolání.
Podle zpravodaje BBC ve Washingtonu Iaina Mackenzieo je verdikt velkou ranou pro administrativu Baracka Obamy, který nařídil postavit některé vězně z Guantánama před civilní soudy. U civilního soudu musí porota o vině rozhodnout jednomyslně. U vojenských soudů stačila dvoutřetinová většina.
Proti Obamovu plánu uzavřít věznici, přemístit vězně na území USA a soudit je před civilními soudy protestovali republikáni, podle kterých to představuje bezpečnostní riziko.