Vědci na palubě dvou lodí zkoumali moře do vzdálenosti 220 kilometrů od vadného vrtu. Ve vzorcích vody a půdy ze dna Mexického zálivu objevili jak částečně rozpuštěnou ropu, tak i velmi husté chuchvalce suroviny.

"Jasně se ukazuje, že na dně moře je obrovské množství ropy," řekl Kevin Yeager, který vědecký tým vedl. Podle něj je ještě třeba chemicky ověřit, zda ropa pochází z vadného vrtu. Vzhledem k tomu, z jaké oblasti vzorky pocházejí, to ale podle něj je "vysoce pravděpodobné".

Výsledky výzkumu jsou v rozporu s tím, co zatím uváděly americké úřady. Podle nich se naprostá většina ropy, která vytekla do Mexického zálivu, vytratila. Podle úřadů surovinu buď rozpustily chemické dispergátory, nebo ji zlikvidovali mořští mikrobi, kteří se ropou živí.

Yeagerův tým také zjistil, že na dně moře se táhnou pásy vody, v níž téměř chybí rozpuštěný kyslík. Tento jev mají pravděpodobně na svědomí právě mikrobi pojídající ropu. Při jejím ničení totiž spotřebují velké množství kyslíku obsaženého ve vodě, která se tak stane neobyvatelná pro většinu ostatních mořských živočichů.

Vědci rovněž objevili, že v tělech larev mořských krabů jsou stopy po dispergátorech, které se hojně používaly při likvidaci obří ropné skvrny. Ekologové přitom upozorňovali, že není známo, zda proniknutí chemikálií do těla živočichů nepoškodí potravní řetězec v Mexickém zálivu.

Ekologická katastrofa v Mexickém zálivu vypukla 20. dubna, kdy explodovala těžební plošina Deepwater Horizon. Z vrtu v hloubce 1500 metrů začala prýštit ropa a její proud se podařilo zastavit až v polovině července. Do moře se tak dostalo až 650 milionů litrů suroviny. Ropná havárie byla nejhorší v dějinách Spojených států.