Článek
"Pro svržení Saddáma bych se rozhodla i teď, ale v případě obnovy Iráku bych jednala jinak. Kladli jsme příliš velký důraz na Bagdád a nevšímali jsme si dostatečně ostatních provincií. Nepochopili jsme, do jaké míry se společnost v důsledku dlouholeté tyranie roztříští," řekla Riceová.
Podle ní je ještě brzy na to dělat soudy o úspěšnosti války v Iráku a o jiných rozhodnutích v zahraniční politice Bushovy vlády. "Při zpětném pohledu se mnoho věcí, považovaných dřív za úžasné, jeví v horším světle a naopak," prohlásila Riceová.
Rozhovor poskytla za nabitého programu svého pátečního pobytu ve Washingtonu. Kromě jiného se při něm měla sejít v Bílém domě s Bushovým nástupcem Barackem Obamou. Tento týden vyšla první část jejích pamětí, na niž má příští rok navázat druhý díl.
K Iráku se Riceová vrátila i při poledním setkání s novináři v tiskovém klubu. "Nešli jsme do Iráku, abychom ho demokratizovali," prohlásila a použila příměr 2. světové války. Řekla, že USA nebojovaly proti Adolfu Hitlerovi, aby demokratizovaly Německo. "Do války vstupujete ve chvíli, kdy existuje bezpečnostní hrozba, a Saddám Husajn byl považován za ohrožení našich zájmů i bezpečnosti. Ale mnoho věcí jsme mohli udělat mnohem lépe," dodala.