Z šetření vyplynulo, že většina soukromých bezpečnostních agentur je nevýkonná. Není schopna v oblastech, jimiž konvoje projíždí, zajistit ochranu na místě naverbovanými lidmi. Buď tam pošle lidi z jiných oblastí Afghánistánu, kteří jsou terči útoku jen proto, že pocházejí z jiné oblasti, nebo najme soukromé milice místních samozvaných vojenských vůdců, kteří si s jejich pomocí budují vlastní soukromé armády. To je v přímém rozporu se záměrem USA Afghánistán konsolidovat.

Najímání soukromých bezpečnostních agentur přitom bylo obecně podporováno. Mělo přinášet úspory a hlavně omezit vlastní ztráty, na které jsou Američané citliví.

Ukázalo se ale, že americké ozbrojené síly a další vládní úřady nebyly schopné tyto soukromé firmy kontrolovat a zajistit, aby poskytovaly adekvátní služby a najímaly vhodné lidi.

Bezpečnostní agentury stály proti Američanům

„Naše důvěra v soukromé bezpečnostní služby v Afghánistánu posílila místní samozvané válečné vůdce a mocné působící mimo Afghánistán a kontrolu jeho vlády,“ uvedl podle BBC demokratický senátor Carl Levin z bezpečnostního podvýboru Senátu.

„Jsou tu jasné důkazy, že některé z bezpečnostních firem dokonce pracovaly proti našim koaličním silám. Tito najatí bojovníci ohrožovali bezpečnost naších vojáků a úspěch naší mise.“

Richard Fontain z Centra pro novou americkou bezpečnost uvedl pro agenturu Reuters, že zpráva „potvrdila obavy mnohých – že dolary daňových poplatníků končí v Afghánistánu v rukou těch, proti nimiž bojujeme.“

Ke zprávě Fontain, jenž se podílel na předchozím dokumentu k této otázce z června, dodal: „Je to další výzva pro Spojené státy, aby podnikly potřebné agresivní kroky s cílem lépe ovládat najímané společnosti. Prioritou číslo jedna by mělo být lépe kontrolovat, kdo co dělá a kam jdou peníze.“ Už v červnu se ukázalo, že peníze se používají na uplácení místních vůdců a končí v rukou Tálibánu. Mnohdy navíc ochranky samy nechaly občas konvoje napadat, a to i proto, aby vyšroubovaly ceny za své služby. [celá zpráva]

O nedostatečné kontrole svědčí i případ z Herátu, kde AmorGroup North America pro ochranu letiště Šindand najímala muže od dvou samozvaných vojenských vůdců v oblasti, kde soupeřili o moc. Nejenže bojovali mezi sebou, vraždili se a upláceli, ale také vedli akce proti koalici.

Mocné a početné ochranky

V Afghánistánu mají soukromé ochranky 26 000 členů, přičemž 90 procent z nich pracuje pro Američany. Soukromé firmy chrání jak kolony se zásobami, tak humanitární pracovníky, ale i diplomaty.

V srpnu afgánský prezident Hámid Karzáí vydal dekret, podle něhož musejí ukončit činnost soukromé ochranky pracující pro zahraniční firmy do čtyř měsíců.