Americký okresní soudce Lewis Kaplan zabránil vládě, aby povolala jako svědka Husseina Abebeho, který údajně obžalovanému prodal výbušniny použité při útocích. Podle obhajoby se vyšetřovatelé o Abebem dozvěděli až poté, co podrobili Ghailaniho krutému vyšetřování v tajném zámořském vězení americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) mezi lety 2004 a 2006. Soudce jí dal za pravdu a výpověď Abebeho nepřipustil.

"Pro soud nebylo jednoduché dojít k tomuto závěru," napsal ve zdůvodnění soudce Kaplan. "Je si jasně vědom nebezpečné podstaty světa, ve kterém žijeme. Ale ústava je skála, na které spočívá naše země. Musíme se podle ní řídit, ne když nám to vyhovuje, ale když nás strach a nebezpečí nabádají jinak."

Americká vláda okamžitě po přečtení výroku požádala o odložení soudu, aby měla čas zvážit, zda se proti rozhodnutí soudce odvolat. Naopak právní zástupce obžalovaného Peter E. Quijano výrok soudce přivítal. "Velkého vítězství dnes dosáhla ústava. Tento případ bude souzen na základě zákonem dovolených důkazů, nikoliv mučení, nikoliv donucení," prohlásil.

Důkazy zkoumá civilní soud přísněji

Podle BBC rozhodnutí ukazuje na úskalí, kterým může administrativa prezidenta Baracka Obamy čelit při pokusech soudit podezřelé z terorismu před civilními soudy. Ty totiž mohou důkazní materiál posuzovat kritičtěji než vojenské soudy. Navíc v nich porota musí o vině rozhodnout jednomyslně, u vojenských soudů stačila dvoutřetinová většina.

Přes prvotní neúspěch obžaloby vyjádřil americký ministr spravedlnosti Eric Holder přesvědčení, že americká vláda bude schopna v Ghailaniho procesu úspěšně pokračovat i před civilním soudem. Podle Holdera bylo v minulosti civilními soudy úspěšně řešeno již více než 300 případů s podezřelými z terorismu.

Ghajlani je vězněn od roku 2004

Ghajlani byl zadržen v roce 2004 v Pákistánu a od roku 2006 byl v táboře na základně Guantánamo. Podle žaloby poskytl auta a výbušniny použité pře atentátech v Tanzánii a byl současně pomocníkem Usámy bin Ládina.

Kvůli tomu byl jedním z vězňů, u nichž se používaly tvrdé výslechové metody. Uplatněny byl v době, kdy byl zadržován v tajných vězeních. Pokud by byl uznán vinným, hrozí mu doživotí.

Profesor práva Jonathan Turley zkritizoval fakt, že je Ghajlani souzen až 12 let po činu. Zdůraznil, že svědectví po takové době mohou být matná. Ocenil ale fakt, že stane před civilním soudem. Podle něj je proces klíčový, protože tak otevře cestu k tomu, aby před civilními soudy stanuli i další zadržovaní. Prezident Barack Obama by rád věznici na Guantánamu uzavřel v lednu příštího roku.