Článek
Podle Pattenové posádka o ledovci věděla v dostatečném předstihu a mohla se mu zcela vyhnout. Katastrofu však způsobil hrubý omyl kormidelníka, který loď navedl na ledovec. Zpanikařil a zvolil prý špatný směr. Náprava přišla příliš pozdě a ledovec prorazil bok Titaniku. I tak se ale mohla posádka a cestující zachránit, kdyby se loď nehnula z místa namísto dalšího manévrování.
Skutečné příčiny téměř sto let staré nehody byly podle autorky drženy v tajnosti, protože byly příliš zahanbující. Pattenové děd, druhý důstojník Charles Lightoller údajně vyšetřovacím týmům na obou stranách Atlantiku lhal, protože se obával, že lodní společnost zkrachuje, jeho kolegové přijdou o práci a jeho reputace válečného hrdiny dojde újmy. Lightoller se během druhé světové války aktivně podílel na evakuaci spojeneckých vojáků v Dunkirku.
Kormidelník jednal podle starých pravidel
Titanic se potopil na své první cestě z anglického Southamptonu do New Yorku v roce 1912. Příčinou kormidelníkovy chyby byl dvojí systém řízení lodí v době rozkvětu paroplavby, tvrdí Pattenová. Někteří členové posádky byli údajně stále zvyklí jen na zastaralý systém řízení plachetních lodí a nikoliv na nový.
Když první důstojník William Murdoch zahlédl ledovec ve vzdálenosti dvou mil, vydal rozkaz točit kormidlem, na který prý však kormidelník Robert Hitchins zareagoval přesně opačně. Ačkoliv byla téměř okamžitě sjednána náprava, bylo pozdě.
„Kormidelník zpanikařil a příčinou nárazu Titaniku na ledovec bylo to, že otočil kormidlo špatným směrem,“ citoval deník Daily Telegraph Pattenovou, která po letech příběh převedla do románu.
O potopení mohl rozhodnout příkaz vlastníka
Její děda na palubě v době kolize nebyl, ale podle knihy Good as Gold se zúčastnil dramatické poslední schůzky velení v kabině prvního důstojníka těsně před tím, než šel Titanic ke dnu. Tam se Lightoller dozvěděl, co se stalo. Zatímco srážka s ledovcem byla důsledkem chyby, to, co následovalo, bylo volní rozhodnutí. Šéf společnosti White Star Line přesvědčil kapitána, aby pokračoval v plavbě. „Bruce Ismay trval na tom, aby se plulo dál, bezpochyby, aby nepřišel o investice a nepoškodil jméno společnosti,“ uvedla Pattenová.
Titanic tak dalších deset minut pokračoval pomalu vpřed, v důsledku čehož nabral množství vody, což urychlilo potopení o několik hodin. „Nejbližší loď byla vzdálená čtyři hodiny. Kdyby Titanic zůstal stát, je pravděpodobné, že by pomoc přišla včas,“ poznamenala autorka.
Pravda byla podle Pattenové úmyslně zastřena. Lightoller byl jediným přeživším, který ji znal. Krytí zaměstnavatele White Star Line prý pro něj byla otázka cti. Jediný, komu pověděl, jak se události seběhly, byla Lightollerova žena Sylvia, která informace předala vnučce Pattenové.
