Hlavní obsah

Sedmiměsíční holčička stárne desetkrát rychleji než ostatní

Právo, Novinky, rei, mcm

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sedmiměsíční Američanka Zoey Pennyová je nejmladším člověkem na světě, jemuž lékaři diagnostikovali progerii, vzácnou poruchu, která způsobuje až desetkrát rychlejší stárnutí. Na světě s touto poruchou žije 65 lidí. Na nemoc není žádný lék a postižení umírají před dosažením dvacátého roku života.

Článek

Lidé trpící progerií stárnou zpravidla sedmkrát až desetkrát rychleji a většinou umírají ještě jako náctiletí na nemoc srdce. Rodiče Zoey si všimli na dceři něčeho neobvyklého, když jí byl asi měsíc. Její kůže se zdála být příliš napjatá, její nohy byly jen kost a kůže a na hlavě byly výrazně viditelné žíly.

„Stejně jako starší lidé mají problémy s klouby, artritidou, krví a tak dále, bude mít tyto problémy Zoey, ale velmi záhy,“ uvedla Wendy Chungová z Kolumbijské univerzity, která pomohla poruchu u dívky diagnostikovat.

„Je to nespravedlivé. Je to těžké, když vidíte jiné děti. Jsem s dětmi pořád, je obtížné se s tím vyrovnat. Učím školáky, jejichž věku (Zoey) zřejmě nedosáhne,“ řekl stanici SkyNews dívčin otec Ian Penny. Stále však doufá, že se na Zoeynu nemoc najde lék.

Progerii spouští specifická genetická mutace během vývoje. Není jasné, jak vzniká.

Vědci objevili gen stárnutí

Nedávno ale „gen lidského stárnutí“ odhalili vědci z univerzity v britském Leicesteru. Gen TERC určuje, zda člověk „uvnitř“ stárne rychleji či pomaleji, a kdy ho tedy začnou postihovat různé nemoci spjaté s věkem.

„To nám poprvé poskytuje možnost lépe porozumět biologickému stárnutí. Je to první krok k pochopení, proč lidé stárnou. Jakmile to pochopíme plně, měli bychom být schopni tento proces ovlivnit, a kontrolovat tak i průběh stárnutí lidí,“ řekl vedoucí týmu, profesor kardiologie Nilesh Samani, jehož studii zveřejnil časopis Nature Genetics.

Biologické stárnutí se neprojevuje přibývajícími vráskami na tváři, nýbrž zkracováním tzv. telomerů – konečků chromozómů, jež fungují jako plastové konce na šňůrkách bot, které se tak nemohou roztřepit. Podobně působí telomery u chromozómů: brání jejich poškození.

Choroby spíše souvisí s biologickým věkem

Při každém dělení buňky v lidském těle se však telomery zkracují. Když zmizí, není možná reprodukce buňky a ta odumře. TERC určuje nejen délku telomerů v buňkách při narození, nýbrž i to, jak rychle se zkracují. „Přibývá důkazů, že riziko nemocí souvisejících s věkem, jako jsou choroby srdce a různé typy rakoviny, jsou více spjaty s biologickým než s chronologickým věkem,“ vysvětlil význam objevu Samani. „Chronologický věk“ říká, kolika roků se ten či onen člověk dožil.

Samani a jeho kolegové zjistili roli TERC, když zkoumali stav genů a biologické stáří buněk u deseti tisíc lidí. Prostudovali přitom více než 500 000 genových variací.

„Naše studie naznačuje, že někteří lidé jsou geneticky naprogramováni na rychlé stárnutí,“ řekl Samaniho spolupracovník Tim Spector z King’s College London. Lidé stejného věku tak mohou být biologicky různě staří, přičemž rozdíl může činit tři až čtyři roky.

Spector upozornil, že lidé se zhoršenou variantou genu mohou stárnout ještě rychleji, pokud jsou vystaveni „špatným vlivům“ na telomery. K nim patří kromě kouření i obezita a nedostatek cvičení.

Samaniho tým soudí, že jejich výsledky lze prakticky využít: u mladých lidí je možné zjistit, jakou variantu genu TERC mají, a jak rychle se tedy u nich bude zkracovat délka telomerů. Rizikové osoby pak lze upozornit, aby aspoň změnily svůj životní styl.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám