X-51 přezdívaná WaveRider je součástí amerického vývoje střel nové generace, které mají umožnit rychlé údery v globálním měřítku. Zároveň je však tento program náročný z hlediska překonání řady technických překážek.

Test měl proběhnout v úterý, byl ale přeložen na středu, protože námořnictvo zjistilo, že v místě, kam by měla střela dopadnout, se pohybuje loď.

Střela má speciální design, který jí umožňuje využít rázových vln vznikajících při překročení nadzvukové rychlosti. Nasávaný vzduch se stlačuje a mísí s palivem - vzniklá směs se pak spaluje. Díky tomu spotřebuje náporový pohon střel X-51 mnohem méně paliva než klasické rakety.

Machovo číslo
Machovo číslo udává v rychlost v násobcích rychlosti zvuku v dané výšce. Rychlost zvuku se s výškou mění, neboť je závislá na hustotě vzduchu.

Zkoušky mají proběhnout na základně amerického letectva Edwards v Kalifornii. WaveRidera má do vzduchu vynést bombardér B-52. Vypuštěn bude po dosažení výšky 15 kilometrů. Střelu nejprve uvede do pohybu klasický motor, který jí má udělit rychlost kolem Mach 4,5. Teprve v této nadzvukové rychlosti se má spustit scramjetový pohon, který let X-51 dále akceleruje na rychlost Mach 6. Let má trvat pět minut.

Náporové motory

Náporový motor (ramjet) si nechal v roce 1907 patentovat René Lorin. Je to nejjednodušší motor tvořený jen vprostřed se zužující trubkou, do které se vstřikuje palivo. Spaliny pak vysokou rychlostí unikají druhým, dozadu otevřeným zužujícím se prostorem (tryskou).  Poprvé byl použit ve francouzském letounu Leduc O10 z roku 1949. Účinný je však až při rychlosti zvuku. Nadzvukový náporový motor scramjet se od klasického liší tím, že vzduch jím proudí nadzvukovou rychlostí.

Výhodou scramjetu je možnost dosáhnout extrémně vysokých rychlostí - až desetinásobku rychlosti zvuku. Na rozdíl od raketový motorů nepotřebují ty náporové nést okysličovadlo a mají menší spotřebu paliva, což představuje velkou úsporu hmotnosti. Ve srovnání s proudovými motory je účinnější, protože nemá kompresor, jenž odebírá část výkonu.

Náporové motory, ať už nadzvukové nebo podzvukové však nemohou fungovat za nižších rychlostí. To znamená, že se nejprve musí dostatečně urychlit jiným motorem, ať už raketovým, nebo turboreaktivním motorem. Existují také motory kombinované - tzv. turbonáporové motory.

USA vyvíjejí i mnohem rychlejší prostředky a například prototyp X-43 dosáhl rychlosti Mach 9,7  ale jako pohon používal vodík a motor navíc shořel během deseti sekund.