Obama podle listu popsal svou politiku jakou součást širších snah přimět svět, aby přijal jaderné zbraně jako překonané. Chtěl by také vytvořit určité stimuly, které by státy motivovaly k odklonu od jaderných ambic. Jako příklad uvedl, že strategie se vzdává vývoje nových nukleárních zbraní, napsal The New York Times.

Jistý vysoký americký představitel podle Reuters již dříve potvrdil, že strategie odmítne vývoj nových jaderných zbraní, což by ale vedlo ke zvýšení investic do správy skladů současného nukleárního arzenálu. Bílý dům v pondělí napsal, že nová jaderná politika nabídne "alternativu k vývoji nových jaderných zbraní, které odmítáme".

Výjimkou jsou Írán a KLDR

Spojené státy by se podle The New York Times měly výslovně zavázat nepoužít nukleární zbraně proti nejaderným státům, které dodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Nukleární útok by jim nehrozil, ani kdyby napadly USA biologickými či chemickými zbraněmi.

Výjimkou by bylo jaderné napadení ze strany zemí jako Írán a KLDR, uvedl přímo Obama, protože tyto státy porušují dohodu o nešíření jaderných zbraní.

Jadernou strategii žádá americký Kongres od každé americké vlády. Obamovy plány jsou ale dle médií očekávány napjatěji než jindy, protože prezident dlouhodobě slibuje ukončení "myšlení z dob studené války". Obama už loni v Praze prohlásil, že chce dosáhnout světa bez jaderných zbraní. To byl jeden z klíčových důvodů, proč dostal loni na podzim Nobelovu cenu míru.

 Historický okamžik

Úterní zveřejnění strategie by však podle některých ohlasů mohlo být vnímáno jako historický moment, protože o dva dny později Obama v Praze podepíše novou odzbrojovací smlouvu mezi USA a Ruskem.

USA jsou jedinou zemí na světě, která proti jinému státu použila jaderné zbraně. Na sklonku druhé světové války 6. a 9. srpna 1945 svrhli Američané atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki.