"Je to záloha, kterou Haiti potřebuje pro celkovou národní obnovu. Nyní bude záležet na jejím provedení, dodržení našich slibů, průhlednosti a zodpovědnosti," uvedl Pan Ki-mun.

Dárcovskou konferenci zaštítily Spojené státy, Kanada, Francie, Španělsko, Brazílie a Evropská unie. Právě evropská sedmadvacítka se stala největším dárcem pro Haiti, když ústy své ministryně zahraničí Catherine Ashtonové přislíbila 1,235 miliardy eur (zhruba 31,5 miliardy korun).

Česká republika se podle českého velvyslance při OSN Martina Palouše na daru pro Haiti podílela v rámci unie. Palouš připomněl, že na celkové částce tří miliard eur, jež na Haiti dosud putovala z Evropské unie, se nezanedbatelným způsobem podílely i české humanitární organizace a dary obyvatel Česka pro ně.

Prozatímní stanový tábor

Prozatímní stanový tábor

FOTO: Marco Dormino/UN/MINUSTAH, Reuters

Spojené státy podle šéfky jejich diplomacie Hillary Clintonové poskytnou 1,15 miliardy dolarů (zhruba 21,7 miliardy korun). "Tyto peníze obdrží haitská vláda na obnovu zemědělství, energetiky, zdravotnictví, bezpečnosti a státní správy," řekla Clintonová. Prostředky jsou podle ní určeny na dlouhodobou pomoc. Na naléhavou pomoc již Spojené státy po zemětřesení přislíbily 2,8 miliardy dolarů (zhruba 52,9 miliardy korun).

Využití pomoci bude kontrolováno mezinárodním společenstvím. Peníze mají jít na stavbu nemocnic, škol, vládních budov a úřadů, ale také na vytváření pracovních míst a na reformu zemědělství.

Dohlížet by na to měla komise, v níž usedne bývalý americký prezident Bill Clinton a haitský prezident René Preval.

Zemětřesení zemi zasáhlo 12. ledna. Podle haitské vlády si vyžádalo 300 000 obětí. Postiženo jím bylo 1,5 miliónu lidí. Při katastrofě bylo zničeno přes 100 000 domů a dalších 200 000 jich bylo poškozeno. O střechu nad hlavou přišlo kolem miliónu lidí. Výše škod se odhaduje na osm miliard dolarů.