Článek
Kromě lunochodu je ze snímku patrná i 37 kilometrů dlouhá stopa, kterou za sebou v roce 1973 stroj zanechal. Jde o nejdelší trasu, jakou kdy přístroj po měsíčním povrchu urazil.
„Konečně jsme našli stopy lunochodu a nyní, když známe historii jeho mise, si můžeme udělat detailní představu o jeho činnosti na Měsíci. Teď až vidíme, kde měřil magnetické pole, popojížděl dopředu a nazpět po téže trase, aby sehnal více informací,“ prohlásil Stooke.
Podle vědce lunochod nešťastnou náhodou zajel do malého kráteru. Stroji se sice z kráteru podařilo dostat, ale při nehodě se chladič zanesl prachem, což způsobilo přehřátí a předčasný konec měsíční mise vozidla.
Lunochod 2 byl druhým a posledním ze série sovětských automatických vozidel určených k pohybu po Měsíci. Na měsíc jej 16. ledna 1973 dopravila meziplanetární sonda Luna 21. Automatické vozidlo pak na měsíci po více než čtyři měsíce sbíralo data, na Zem poslalo přes 80 tisíc snímků měsíčního povrchu.