Jde o dodatečná opatření k dřívějším sankcím. Nově budou uplatněny vůči čtyřem společnostem, které jsou ve spojení se stavební společností gard a jejím šéfem. Jejich majetky budou zmraženy. Výnosy firem podle Washingtonu pomáhají Íránu financovat jaderný a raketový program.

Americký prezident Barack Obama v úterý avizoval přísnější sankce, když Teherán oznámil vyšší obohacování uranu na 20 procent. Podle Obamy je Írán na cestě k výrobě jaderné bomby. Teherán se hájí, že potřebuje palivo na provoz elektráren a zdravotnictví.

Washington prosazuje tvrdší sankce i v Radě bezpečnosti OSN. Nesouhlasí s nimi Čína a opatrný je i postoj Ruska, které Íránu pomáhá stavět elektrárnu v Búšehru.

Íránský jaderný program
Počátky íránského jaderného programu sahají do roku 1950, kdy byla země ještě monarchií v čele s šáhem. S rozvojem jaderného výzkumu tehdy Íránu pomáhaly Spojené státy. Po revoluci v roce 1979 Írán svůj výzkum přerušil. Po čase jej opět obnovil, nicméně již s daleko menší podporou Západu.
V roce 2003 MAAE obvinila Teherán, že neplní závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). V září odhalily inspekce, že Írán dlouhá léta tajně obohacoval uran. Následně Írán operace dvakrát dočasně zmrazil, ale později v nich pokračoval i navzdory sankcím Rady bezpečnosti OSN.