Obama si především vytkl za cíl zajistit pojištění 31 miliónům Američanů, kteří ho nemají, a kromě dalšího by rád přiměl Severní Koreu a Írán k dialogu, vyjednal s Rusy, jimž se nelíbí projekt amerického protiraketového štítu, smlouvu o výrazném omezení jaderných zbraní a zasadil se o závaznou světovou dohodu o omezení emisí.

Bushovým tématem byl po leteckých útocích na USA z 11. září 2001 boj proti terorismu, který připouštěl i věznění lidí podezřelých z terorismu po celá léta bez obvinění a jejich vyslýchání pomocí metod hraničících s mučením. Obama hned po nástupu do funkce slíbil, že do roka uzavře věznici Guantánamo, kde většina vězňů končila. Přichází první problém. Koncem roku musel prezident přiznat, že repatriace části vězňů a příprava soudů s jejich zbytkem potrvá déle - také proto, že mnohé případy visí v právním vakuu.

Rovněž zdravotnickou reformu chtěl mít Obama schválenou do konce roku. S reformou neuspěl už jeho demokratický předchůdce Bill Clinton, a jaká to bude tvrdá práce, měl prezident teprve poznat po smrti senátora Edwarda Kennedyho, jenž byl roky jejím hnacím motorem. Obama v prosinci zaznamenal první vítězství. Obě komory Kongresu ale přijaly pouze své vlastní verze reformy a vyjednávání o konečné verzi teprve začala. Smrt Kennedyho prezidentovy snahy zkomplikovala ještě v jedné věci - do jeho uprázdněného křesla byl zvolen republikán Scott Brown, čímž Obamovi demokraté ztratili v Senátu rozhodující většinu. Jde tudíž jen o další částečné vítězství naznačující, že v druhém roce čeká Obamu ještě více tvrdé práce.

Barrack Obama (vlevo) se senátorem Edwardem kennedym

Barack Obama se senátorem Edwardem Kennedym

FOTO: Mike Theiler, Reuters

Platí to i pro záchranu domácí ekonomiky procházející nejhorší recesí za posledních 75 let. Recese může být statisticky překonána, ale vysvětlete to miliónům nezaměstnaných. A republikáni, kteří už před volbami označovali Obamu za komunistu, získali další propagandistický argument, když Bílý dům počátkem ledna oznámil, že zdaní velké banky za jejich podíl na krizi. Stát by tak měl v příštích letech dostat zpět alespoň část peněz, které vynaložil na záchranu klíčových finančních domů a firem, za což si Obama také vysloužil kritiku části společnosti.

Se zahraniční politikou je na tom podobně

Podobně jako domácí agenda zůstává svízelná i zahraniční politika. Poté co Obama odstoupil od drahého a podle expertů zastaralého projektu stacionárního radaru v ČR a antiraket v Polsku a oznámil plán flexibilnějšího systému, do něhož má být zahrnuto celé NATO, reagovalo Rusko, kterému se štít od prvopočátku nelíbí, oznámením, že vyvine nové útočné zbraně. Nová dohoda s Moskvou o snížení jaderných arzenálů se očekávala do konce roku a není dosud.

Stažení amerických vojáků dohodla už administrativa prezidenta Bushe. Obama by rád opustil i jakžtakž stabilní Afghánistán, ale do toho je daleko. Rozhodl tedy, že tam vyšle dalších 30 000 vojáků, aby první z nich mohli začít odcházet v červenci 2011. Takový závazek má mnohá úskalí, avšak válka je stále méně populární nejen u amerických voličů, ale i mezi spojenci v NATO. Klid ovšem není ani v Iráku, jak prokázaly útoky v Bagdádu z počátku prosince, při nichž během jediného dne zemřelo přes 120 lidí.

Barack Obama na čínské zdi. (AP Photo/Charles Dharapak) (ČTK/AP)

Barack Obama na čínské zdi.

FOTO: Charles Dharapak, ČTK/AP

Nedaří se ani přimět k dialogu KLDR a Írán s jadernými ambicemi a bezohlednými režimy. Obama dále sází na systém sankcí a v případě Íránu na domácí opozici, která je po sporných prezidentských volbách z června masivní a hlasitá. Také vztahy s Kubou zůstávají i přes nové námluvy přerušené a Izraelci s Palestinci k sobě mají možná dále než za Bushe. Mexiku Obama přispěl penězi a vojáky na boj s narkomafií, což se pozitivně odrazilo v zatčení několika bossů, gangy to ale nezastavilo a jejich válka postoupila na nový stupeň brutality.

Konference v Kodani, na níž se Obama tvrdě snažil o celosvětový závazek snížení emisí skleníkových plynů, také skončila jen nezávaznou proklamací, když se prezidentovi vzepřela především Čína. Tu Obama navštívil v listopadu a západní média ji hodnotila jako prohru podle scénáře pekingské vlády, kterou podle nich nejlépe vystihovala fotografie osamoceného Obamy u Velké čínské zdi.

Obamu po roce působení v Bílém domě už necharakterizují jenom sliby a nikdo soudný nemohl před dvanácti měsíci očekávat, že Obama do roka změní svět, ale výsledků je málo. Když prezident dostal Nobelovu cenu za mír, uvedl, že ji přijme jako výraz důvěry v jeho úmysly a velký závazek. Možná ví sám nejlépe, že to nebude mít lehké. Do toho mu navíc občas po domě chodí nezvaní hosté.