"Tato administrativa dokončila revizi a v rozhodli jsme se, že politika USA ve věci pozemních min zůstane stejná jako za (předchozího) prezidenta George Bushe," uvedl podle agentury Reuters  mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ian Kelly.

„Dospěli jsme k závěru, že bychom nebyli schopni splnit potřeby naší národní obrany ani naše bezpečnostní závazky k našim přátelům a spojencům, kdybychom podepsali tuto konvenci," dodal s tím, že Spojené státy vyšlou skupinu pozorovatelů na konferenci v kolumbijské Cartageně, kde se příští týden bude o Ottawské konvenci dále diskutovat..

Demokratický senátor Patrick Leahy kritizoval vládní rozhodnutí jako "povrchní a polovičaté". "(Spojené státy) by měly být v čele aktivit směřujících k zákazu min a ne stát stranou," uvedl Leahy.

Některé humanitární organizace podle agentury AP doufají, že Obamova administrativa nakonec přece jen dokument podepíše.

Konvenci o zákazu nášlapných min určených proti osobám podepsalo 156 států, včetně České republiky. Nepodepsali ji ale největší vojenské mocnosti, tedy Spojené státy, Čína, Rusko, Indie, Pákistán a Barma.

Úmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a jejich zničení ze 4. prosince 1997 vypracovala Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) po následcích války v Jugoslávii. V platnost vstoupila 1. března 1999.