Do kosmu bylo vyneseno v rámci rok připravovaného britského pokusu 4000 háďátek obecných (Caenorhabditis elegans) z kmene hlístic. Cílem pokusu je zjistit, jaký může mít dopad pobyt v kosmu na živé organismy, což je potřeba zjistit před dlouhodobými lety k ostatním planetám sluneční soustavy.

Tato hlístice má totiž z 80 procent stejný genom jako člověk. Vzhledem k mnohem kratší době života hlístic je možné sledovat, jaký vliv na nějmá dlouhodobý pobyt v kosmickém prostoru, zejména, jak moc se zmenšuje jejich svalová hmota.

Šest astronautů míří k raketoplánu připravenému ke startu.

Šest astronautů míří k raketoplánu připravenému ke startu.

FOTO: ČTK/AP

Jelikož se svaly nemusejí potýkat s gravitací, tak slábnou. Otázkou je, jak velký objem svalové hmoty bude atrofovat a proč jsou tak velké rozdíly pohybující se ne v rozmezí pěti až patnácti procent, ale dokonce padesáti procent. Pokus má také zjistit, jak se vyrovnat se ztrátou svalové hmoty u pacientů s rakovinou v pokročilém stádiu.

Hlístice přežily pád Columbie

Tento druh milimetr dlouhých červů už ve vesmíru byl, a to na palubě raketoplánu Columbia, který shořel při návratu z kosmu v roce 2003. Hlístice měly větší štěstí než astronauté, v hliníkové nádrži tragédii přežily a z výše 70 kilometrů dopadly na zem živé.

Raketoplán na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopraví přes 12 tun materiálu jako jsou čerpadla, setrvačníky a další náhradní díly. Na palubě poletí také šest kosmonautů, kteří náklad vyloží

Záměrem mise je vynést na ISS co nejvíce materiálu, aby stanice mohla fungovat dalších pět až deset let poté, co bude příští rok program s raketoplány zrušen, píše ČTK. Některé kusy nákladu jsou příliš velké na to, aby se vešly do jiného druhu kosmického plavidla. Příští rok přitom má být ukončen provoz raketoplánů.